V dnešním světě je Stařeč (nádraží) tématem neustálého zájmu a diskuzí. Existuje velký zájem dozvědět se více o Stařeč (nádraží) a pochopit jeho dopad v různých oblastech každodenního života. Postupem času se Stařeč (nádraží) stal relevantním v různých sférách a vyvolal debaty, výzkum a vývoj, které se snaží poskytnout nové pohledy na toto téma. V tomto článku podrobně prozkoumáme důsledky Stařeč (nádraží) a jeho vliv v různých kontextech, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho význam v dnešní společnosti.
Stařeč | |
---|---|
Staniční budova v Starči | |
Stát | ![]() |
Kraj | Vysočina |
Městys | Stařeč |
Ulice | Nádraží |
Souřadnice | 49°11′42,59″ s. š., 15°48′15,57″ v. d. |
![]() ![]() Stařeč | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 361659 |
Trať | Znojmo–Okříšky |
Nadmořská výška | 515 m n. m. |
V provozu od | 23. dubna 1871 |
Zabezpečovací zařízení | mechanické (ústřední stavědlo) |
Dopravní koleje | 3 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) |
Prodej jízdenek | ![]() |
Návazná doprava | ![]() |
Služby ve stanici | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stařeč je železniční stanice v severní části městyse Stařeč v Kraji Vysočina v okrese Třebíč poblíž řeky Stařečského potoka. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Znojmo–Okříšky. V minulosti stanice sloužila primárně k obsluze nedalekého města Třebíč.
Nádraží pojmenované jako Stařeč-Třebíč bylo vybudováno železniční společností Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) při stavbě trati spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp.
Se stavbou úseku ze Znojma do Jihlavy se začalo v roce 1869, v roce 1870 byla postavena budova nádraží s restaurací, skladiště, vodárna, výtopna a domky pro zaměstnance.[1]
23. dubna 1871 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Znojma do Jihlavy, odkud mohly vlaky po již dokončené trati pokračovat do Kolína a dále. V roce 1871 byla rekonstruována i silnice mezi nádražím a Starčí a byl otevřen hostinec a posléze i kuželna. Do roku 1886 fungovalo nádraží primárně pro nákladní dopravu strojního zařízení, uhlí nebo obuvnického zboží. V roce 1886 byla otevřena železniční trať Jihlava–Brno a tak význam nákladní dopravy na nádraží Stařeč poklesl.[1]
Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[2] V roce 1919 bylo původní strojní zařízení přemístěno do stanice Okříšky a v roce 1920 byla zrušena výtopna a v roce 1932 byl zrušen parní stroj. V roce 1937 byla stanice přejmenována na Stařeč a roku 1939 byla provedena elektrifikace stanice. V roce 1947 pak bylo zrušeno větrné čerpadlo a začalo se používat elektrické čerpadlo. V roce 1992 pak byla stanice Stařeč začleněna do stanice Okříšky.[1]
Nachází se zde dvě nekrytá jednostranná vnitřní nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje.