V dnešním světě je Stříbrný vrch (Novohradské hory) téma, které zajímá velké množství lidí. Ať už kvůli své relevanci ve společnosti nebo jejímu dopadu na každodenní životy lidí, Stříbrný vrch (Novohradské hory) nadále vyvolává debaty a diskuse v různých oblastech. Od svého vzniku až po možné důsledky si Stříbrný vrch (Novohradské hory) udržuje zájem akademiků, odborníků i široké veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Stříbrný vrch (Novohradské hory), analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vývoj v čase.
Stříbrný vrch | |
---|---|
![]() Tor na vrcholu Stříbrného vrchu | |
Vrchol | 941 m n. m. |
Prominence | 59 m ↓ u Okružní cesty |
Izolace | 2,1 km → Vyhlídka (Novohradské hory) |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Novohradské hory / Pohořská hornatina / Žofínská hornatina |
Souřadnice | 48°39′14″ s. š., 14°41′57″ v. d. |
![]() ![]() Stříbrný vrch | |
Hornina | žula weinsberského typu |
Povodí | Malše |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stříbrný vrch (německy Gross Aibenberg) je součástí výrazného hřbetu mezi Pohorskou Vsí a Žofínem v Novohradských horách, dosahuje nadmořské výšky 941 metrů.[1] Nachází se čtyři kilometry jihovýchodně od Pohorské Vsi a jeden kilometr západně od česko-rakouské hranice.
Skalní základ Stříbrného vrchu tvoří jednotvárná série moldanubika, z níž zde vystupuje moldanubický pluton, zastoupený středně zrnitou porfyrickou biotitickou žulou weinsberského typu, ve vrcholových polohách s menšími intruzemi biotitické žilné žuly a žilného křemene. Ve vrcholových partiích Stříbrného vrchu se nachází rozsáhlá kryoplanační terasa (150 × 150 metrů), z níž vystupuje mohutný tor. Okraje kryoplanační terasy jsou tvořeny mrazovými sruby, zvětralou skalní hradbou a balvanovitými sutěmi a kamennými proudy. Mezi četnými skalními útvary na jižním svahu se nalézá útvar hřibovitého tvaru.[2] Na mírnějším severozápadním až severním svahu se vyskytuje koncentrace pramenišť.[3]
Stříbrný vrch je součástí přírodní rezervace Pivonické skály. Předmětem ochrany jsou relativně přirozené porosty acidofilních a květnatých bučin, s charakteristickým floristickým složením a druhově početnou avifaunou.
Na Stříbrný vrch nevede žádná značená cesta a přístup je proto orientačně náročnější. Z jihu vede pod Stříbrný vrch zpevněná cesta od bývalé osady Terčí Huť. Z této cesty pak vychází Okružní cesta, která v nadmořské výšce cca 880 m Stříbrný vrch obkružuje. V závěrečném úseku výstupu z jižní strany na skalnatý vrchol jsou zachované kamenné schody, které jsou dokladem, že před druhou světovou válkou byl Stříbrný vrch, podobně jako nedaleký Pivonický vrch, vyhledávaným turistickým cílem. Z této doby se také dochoval buquoyský pomník v podobě kamenné mohyly s nápisem Karl Georg’s Tanne 1927 stojící 110 metrů severně od vrcholu.