Státověda
Tento článek se bude věnovat tématu Státověda, které v současnosti vyvolalo velký zájem. Od svého založení je Státověda předmětem analýz a debat v různých oblastech, což vytváří protichůdné názory a různé pozice. Vzhledem k relevanci a složitosti Státověda je nezbytné prohloubit jeho studium, abychom pochopili jeho dopad a důsledky v dnešní společnosti. V tomto smyslu bude provedena vyčerpávající analýza Státověda, která se zaměří na její nejdůležitější aspekty a nabídne komplexní vizi, která umožní čtenáři ponořit se do jejího významu a rozsahu. Kromě toho budou zváženy různé perspektivy a přístupy, které přispívají k obohacení porozumění Státověda, a poskytují tak globální a mnohostrannou vizi tohoto širokého a významného tématu.
Státověda je věda, která se zabývá vznikem, fungováním a znaky státu a vztahem mezi jeho institucemi. Obecná státověda se zabývá srovnáním ústav jednotlivých států a od ústavního práva ji odlišuje její všeobecnost.
Literatura
- RESCHOVÁ, Jana; KINDLOVÁ, Miluše; GRINC, Jan; PREUSS, Ondřej; ANTOŠ, Marek. Státověda: stát, jednotlivec, konstitucionalismus. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 449 s. ISBN 978-80-7552-695-3.
- PAVLÍČEK, Václav, a kol. Ústavní právo a státověda. 1. díl. Obecná státověda. 2. vyd. Praha: Leges, 2014. 363 s. ISBN 978-80-7502-053-6.
- FILIP, Jan; SVATOŇ, Jan. Státověda. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 400 s. ISBN 978-80-7357-685-1.
- KLÍMA, Karel, a kol. Státověda. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 431 s. ISBN 978-80-7380-296-7.
- NEUBAUER, Zdeněk. Státověda a teorie politiky. 3. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2006. 359 s. ISBN 80-86429-51-2.
