Srbské království (středověk)

V dnešním světě je Srbské království (středověk) vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. S významným dopadem na různé aspekty každodenního života se Srbské království (středověk) stal předmětem debat a diskuzí ve všech sférách společnosti. Od svého vlivu na zdraví a pohodu až po vliv na ekonomiku a politiku se Srbské království (středověk) stal pro mnohé předmětem zájmu a zájmu. V tomto článku prozkoumáme fenomén Srbské království (středověk) do hloubky a analyzujeme jeho důsledky a důsledky v různých kontextech. S globální perspektivou se snažíme osvětlit toto téma a poskytnout širší a ucelenější představu o jeho rozsahu a významu v dnešním světě.

Království srbské
 Краљевина Србија (sr)
Kraljevina Srbija
(sr)
Regnum Serbiæ
(la)
 Byzantská říše v době Komnenovců
 Srbská velká župa
12171346 Srbská říše 
Vlajka státu Státní znak
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Srbsko kolem roku 1265, za vlády Štěpána Uroše I.
Obyvatelstvo
Státní útvar
perper
Státní útvary a území
Předcházející
Byzantská říše v době Komnenovců Byzantská říše v době Komnenovců
Srbská velká župa Srbská velká župa
Následující
Srbská říše Srbská říše

Království srbské (srbsky Краљевина Србија, Kraljevina Srbija, latinsky Regnum Serbiæ, řecky Βασίλειο της Σερβίας) neboli Srbské království (srbsky Српско краљевство, Srpsko kraljevstvo), také známé jako Království Srbů (srbsky Краљевина Срба, Kraljevina Srba), byl srbský středověký stát na Balkánském poloostrově, který se od roku 1217 do roku 1346 rozkládal na území moderních států Srbska, Kosova a Černé Hory (Zeta). Království vládla dynastie Nemanjićů. Původně velká župa známá jako Raška, se stala královstvím po nástupu Štěpána Nemanjiće na trůn. Na krále byl korunován jeho bratrem arcibiskupem Sávou poté, co zdědil všechna území sjednocená jejich otcem srbským velkým županem Štěpánem Nemanjem. O Vánocích roku 1346 se král Štěpán Uroš IV. Dušan prohlásil srbským carem. 16. dubna byl Štěpán v makedonském Skopje korunován novým srbským patriarchou na „cara a samovládce Srbů a Řeků“ (tj. Římanů). Království tak bylo povýšeno na carství konkurující samotné Byzanci a rozrostlo se o Makedonii (vyjma Soluně), Thessálii, Epirus, Albánii (vyjma Dyrrhachionu a Buthrota), Akarnánii a Aitólii. Srbská říše za Dušanovy vlády téměř zdvojnásobila svá území a načas se stala nejmocnějším státem na Balkáně, když zastínilo Bulharsko a i Byzanc, dřívějšího suveréna, která se však nyní musela bránit srbskému i osmanskému tlaku.

Odkazy

Reference

Externí odkazy