V tomto článku se chystáme prozkoumat dopad Speciální kraj na dnešní společnost. Speciální kraj je v poslední době tématem konverzací a debat, protože generuje protichůdné názory a vzbudil zájem širokého spektra populace. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Speciální kraj, od jeho původu až po jeho vliv v různých oblastech každodenního života. Podobně budeme zkoumat různé perspektivy a studie, které vrhají světlo na Speciální kraj, s cílem poskytnout komplexní pohled na tento fenomén, který je dnes tak relevantní.
Speciální kraje (čínsky v českém přepisu ťün, pchin-jinem jūn, znaky zjednodušené 军, tradiční 軍, doslova „vojenské“) byly historické správní celky v některých čínských státech v 10.–14. století. Zřizovala je vláda říše Sung v vojensky důležitých oblastech. Přetrvaly i v říši Jüan.
Speciální kraje ťün (doslova „vojenské“) zakládala sungská vláda ve strategicky významných oblastech s velkými vojenskými posádkami,[1] Byly jedním ze čtyř správních útvarů střední úrovně sungské administrativy vedle krajů čou, prefektur fu a výrobních prefektur ťien.[2] Jejich počet dosahoval zhruba 45,[1] přičemž celkově bylo útvarů střední úrovně přes 300.[3]
Měly menší rozsah než běžné kraje, skládaly se jen ze dvou až tří okresů. Administrativu speciálního kraje zpravidla vedl pověřený správce sídelního okresu.[4] Zachovány byly i v říši Jüan.[5]