Sovchoz
V dnešním světě se Sovchoz stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od profesionálů po amatéry, Sovchoz upoutal pozornost mnoha jednotlivců, kteří se snaží lépe porozumět jeho důležitosti a dopadu na společnost. V průběhu historie měl Sovchoz významný vliv na různé aspekty každodenního života, od kultury po technologie. V tomto článku do hloubky prozkoumáme roli, kterou Sovchoz sehrál v průběhu času, a také její význam v moderním světě. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Sovchoz a jeho význam v současném světě.
Sovchoz (rusky совхоз, zkratkové slovo z советское хозяйство – sovětskoje chozjajstvo / sovětské hospodářství) byl státem vlastněný zemědělský podnik v bývalém SSSR.
Obdobou sovchozů v období centrálně řízené ekonomiky v Československu byly státní statky, v NDR se po vzoru sovchozů zakládaly Volkseigenes Gut, v Polsku pak Państwowe gospodarstwo rolne.
Po pozemkové reformě a násilné kolektivizaci ve 20. a 30. letech v SSSR se základní zemědělskou jednotkou stal sovchoz a kolchoz (kolektivní zemědělské družstvo). Sovchoz obvykle vznikl konfiskací větších statků a půdy. Kolchoz naopak vznikl spíše spojením několika menších zemědělských usedlostí dohromady a zemědělci byli nuceni vstoupit do jednoho z nich.
V roce 1990 celkem 45 % zemědělských podniků tvořily sovchozy, které se nacházely převážně v asijské části SSSR. Průměrná rozloha sovchozu činila 153 km2.
