V dnešním světě se Smlouva z Xantenu (1614) stal opakujícím se a velmi důležitým tématem diskuzí v různých oblastech. Jeho význam přesáhl hranice a upoutal pozornost odborníků, akademiků i obyčejných lidí. Vliv Smlouva z Xantenu (1614) je patrný ve společnosti, ekonomice, politice a kultuře, což má významný dopad na způsob, jakým lidé interagují a fungují ve svém prostředí. Tento článek se snaží do hloubky analyzovat fenomén Smlouva z Xantenu (1614), prozkoumat jeho rozmanité dimenze a nabídnout komplexní perspektivu, která nám umožní pochopit jeho rozsah a jeho důsledky pro současnost a budoucnost.
Smlouva z Xantenu byla podepsána v městě Xanten 12. listopadu 1614 mezi Wolfgangem Vilémem, neuburským falckrabětem a Janem Zikmundem, kurfiřtem z Braniborska. Jednání se jako mediátoři zúčastnili zástupci Anglie a Francie. Dohoda oficiálně ukončila válku o nástupnictví ve vévodství Jülich a rozdělila území Klévska a Jülišska mezi Viléma a Zikmunda.
Smlouva ukončila válku o nástupnictví vévodství Jülich a veškeré nepřátelství mezi Wolfgangem Vilémem a Janem Zikmundem. [1] Na základě smlouvy získal Wolfgang Vilém spojená vévodství Jülich-Berg a hrabství Ravensberg, což bylo historické území Svaté říše římské v dnešním východním Vestfálsku. Území Klévsko-Mark a Ravensberg získal Jan Zikmund. Tato území byla první, ve kterých vládli Hohenzollernové a stala se základem budoucích spolkových zemí Porýní-Falc a Vestfálsko.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of Xanten na anglické Wikipedii.