V dnešní době je Smlouva z Poděbrad tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. S rozvojem technologií a globalizací se Smlouva z Poděbrad stal předmětem zájmu velkého počtu lidí na celém světě. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu se Smlouva z Poděbrad stal tématem, které nadále vyvolává diskuse a analýzy. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Smlouva z Poděbrad a jeho dopad na současnou společnost a také možné budoucí důsledky, které by mohl mít.
Smlouva z Poděbrad byla sepsána 4. prosince 1268 mezi korutanským vévodou Oldřichem III. a českým králem Přemyslem Otakarem II. Oldřich, který v době sepsání smlouvy byl bez legitimního dědice, ustanovil svého bratrance Přemysla univerzálním dědicem svých zemí, krom příjmů své choti a zbožných donací.[1] Učinil tak bez vědomí svého mladšího bratra Filipa, který se jej pokoušel podvrženými listinami přesvědčit o tom, že po otcově smrti mají dědit Korutany oba a v případě Oldřichovy smrti bez potomstva, má dědit Filip, aniž by to ohrozilo jeho arcibiskupský titul.[2]
Mezi svědky smlouvy se objevil Albrecht Tyrolsko-Gorický, štýrský hrabě Oldřich z Heunburgu, vyšehradský probošt a kancléř Petr, brněnský probošt Konrád a řada dalších. Významná je absence souhlasu římského krále a také Filipa Sponheimského, který jí byl vyděděn.[3]