Smilovský tunel II

Kdo je Smilovský tunel II a proč je to téma, které dnes zajímá tolik lidí? Smilovský tunel II upoutal pozornost širokého spektra společnosti a vyvolal debaty, názory a úvahy v různých oblastech. Od svého vlivu na populární kulturu až po vliv na historii se Smilovský tunel II stal fenoménem, ​​který nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Smilovský tunel II, analyzujeme jeho relevanci v současném kontextu a jeho potenciální dopad v budoucnu. Prostřednictvím rozhovorů, výzkumu a hloubkové analýzy se ponoříme do vesmíru Smilovský tunel II, abychom objevili jeho skutečný význam a jeho důležitost v moderní společnosti.

Smilovský tunel II
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka119,44 m
Lokalizace
Souřadnice
Smilovský tunel II
Smilovský tunel II
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smilovský tunel II je železniční tunel č. 252 na katastrálním území Hlubočky obce Hrubá Voda na úseku železniční trati Olomouc – Opava mezi zastávkami Hrubá Voda-Smilov a Jívová v km 23,535–23,654.[1]

Historie

Koncese na výstavbu místní železniční dráhy byla udělena 10. srpna 1867 olomouckému komitétu na stavbu tratě Olomouc – Moravský Beroun – Bruntál – Krnov – Hlubčice s odbočkami do Rýmařova, Vrbna pod Pradědem a Opavy a ke státní hranici směrem na Nysu. Po spojení s opavským sdružením byla vydána nová koncese 21. dubna 1870. V květnu téhož roku vznikla akciová společnost Moravsko-slezská ústřední dráha. Výstavbu železnice provedla firma bratří Kleinů za finanční podpory banky Union. Trať byla v roce 1872 zprovozněna a v roce 1895 zestátněna.[2][3] Na trati dlouhé 115 km bylo postaveno pět tunelů (Smilovský I a II, Jívovský, Domašovský a Milotický) v celkové délce 744 m.

Smilovský tunel II byl zprovozněn v roce 1872 a opravován v šedesátých letech 20. století.[4]

Geologie

Oblast leží v geomorfologickém celku Nízký Jeseník (jihozápadní část). Z geologického hlediska se nachází v oblasti spodního karbonu (kulmu) Nízký Jeseník, podcelek Domašovská vrchovina, okrsek Jívovská vrchovina.[5] Tunel byl vyražen ve výběžku kopce (kóta 609 m n. m.) v širokém meandru řeky Bystřice. Tamější horninové prostředí tvoří břidlice, droby a slepence. Nadložím dochází k průsakům srážkových vod.[6]

Popis

Jednokolejný tunel byl postaven pro železniční trať Olomouc – Opava mezi zastávkami Hrubá Voda-Smilov a Jívová.[7] Tunel leží v členitém údolí řeky Bystřice v nadmořské výšce 395 m a je dlouhý 119,44 m.[8]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Smilovský II (tunel). www.atlasdrah.net . . Dostupné online. 
  2. KOSÍK, Lubomír; LACINA, Jaroslav. Projekt a realizace sanace ostění Domašovského a Jívovského tunelu. Tunel . 2013 . Roč. 22, čís. 3. Dostupné online. 
  3. JELÍNEK, Josef. Před 140 lety železná dráha spojila Olomouc s Krnovem. Železničář . 2012-09-27 . Dostupné online. 
  4. TAUBEROVÁ, Daniela. Velká oprava starých tunelů v údolí Bystřice na Olomoucku. Deník.cz. 2012-07-19. Dostupné online . 
  5. MATOUŠKOVÁ, Michaela. Geomorfologické poměry přírodního parku Údolí Bystřice. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 77 s. Dostupné online. S. 34. Diplomová práce. 
  6. HORVÁTH, Marián; HANÁKOVÁ BEČVÁŘOVÁ, Petra. Plán péče o přírodní rezervaci Hrubovodské sutě na období 2020–2029. : 67 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-29. S. 16.  Archivováno 29. 10. 2020 na Wayback Machine.
  7. Smilovský tunel II. spravnym.smerem.cz . . Dostupné online. 
  8. Smilovský tunel II. Mapy.cz . . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy