Kdo je Smilovský tunel II a proč je to téma, které dnes zajímá tolik lidí? Smilovský tunel II upoutal pozornost širokého spektra společnosti a vyvolal debaty, názory a úvahy v různých oblastech. Od svého vlivu na populární kulturu až po vliv na historii se Smilovský tunel II stal fenoménem, který nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Smilovský tunel II, analyzujeme jeho relevanci v současném kontextu a jeho potenciální dopad v budoucnu. Prostřednictvím rozhovorů, výzkumu a hloubkové analýzy se ponoříme do vesmíru Smilovský tunel II, abychom objevili jeho skutečný význam a jeho důležitost v moderní společnosti.
Smilovský tunel II | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | ![]() |
Provozní délka | 119,44 m |
Lokalizace | |
Souřadnice | 49°41′58,5″ s. š., 17°26′15″ v. d. |
![]() ![]() Smilovský tunel II | |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Smilovský tunel II je železniční tunel č. 252 na katastrálním území Hlubočky obce Hrubá Voda na úseku železniční trati Olomouc – Opava mezi zastávkami Hrubá Voda-Smilov a Jívová v km 23,535–23,654.[1]
Koncese na výstavbu místní železniční dráhy byla udělena 10. srpna 1867 olomouckému komitétu na stavbu tratě Olomouc – Moravský Beroun – Bruntál – Krnov – Hlubčice s odbočkami do Rýmařova, Vrbna pod Pradědem a Opavy a ke státní hranici směrem na Nysu. Po spojení s opavským sdružením byla vydána nová koncese 21. dubna 1870. V květnu téhož roku vznikla akciová společnost Moravsko-slezská ústřední dráha. Výstavbu železnice provedla firma bratří Kleinů za finanční podpory banky Union. Trať byla v roce 1872 zprovozněna a v roce 1895 zestátněna.[2][3] Na trati dlouhé 115 km bylo postaveno pět tunelů (Smilovský I a II, Jívovský, Domašovský a Milotický) v celkové délce 744 m.
Smilovský tunel II byl zprovozněn v roce 1872 a opravován v šedesátých letech 20. století.[4]
Oblast leží v geomorfologickém celku Nízký Jeseník (jihozápadní část). Z geologického hlediska se nachází v oblasti spodního karbonu (kulmu) Nízký Jeseník, podcelek Domašovská vrchovina, okrsek Jívovská vrchovina.[5] Tunel byl vyražen ve výběžku kopce (kóta 609 m n. m.) v širokém meandru řeky Bystřice. Tamější horninové prostředí tvoří břidlice, droby a slepence. Nadložím dochází k průsakům srážkových vod.[6]
Jednokolejný tunel byl postaven pro železniční trať Olomouc – Opava mezi zastávkami Hrubá Voda-Smilov a Jívová.[7] Tunel leží v členitém údolí řeky Bystřice v nadmořské výšce 395 m a je dlouhý 119,44 m.[8]