V dnešním světě se Sluka americká stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Jeho význam se odráží v množství diskusí, které vyvolává, a také v jeho přítomnosti v různých oblastech společnosti. Ať už v politické, sociální, ekonomické nebo kulturní sféře, Sluka americká hraje zásadní roli. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po svůj vliv na vývoj nových technologií, Sluka americká upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a oborů studia. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé dimenze Sluka americká a jeho relevanci dnes.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
Čeleď | slukovití (Scolopacidae) |
Rod | sluka (Scolopax) |
Binomické jméno | |
Scolopax minor Gmelin, 1789 | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sluka americká (Scolopax minor) je malý zavalitý bahňák z čeledi slukovitých. Dorůstá 26–30 cm[2] a má ochranné hnědé, černé a šedé opeření. Žije v mokřadech, vlhkých houštinách, lesích a na zemědělsko-lesních půdách na rozsáhlém území východní poloviny Severní Ameriky, kde je tažná.[2][3] Je aktivní především za soumraku a v noci. Živí se různými bezobratlými, jakými jsou např. žížaly, hmyzí larvy, hlemýždi, stonožky, pavouci, brouci nebo mravenci, v malé míře požírá též semena.[3] Mělké, dobře ukryté hnízdo staví na zemi a následně do něj klade 3–4 vejce, na jejichž 20–22 denní inkubaci se podílí pouze samice.[4] Mláďata jsou prekociální a hnízdo opouští jen několik hodin po vylíhnutí. Při ohrožení znehybní a spoléhají přitom na své výborné ochranné zbarvení. Odstavena jsou pak asi po 5 týdnech.[4]