V dnešním článku budeme diskutovat o Sloup – obelisk, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha. Sloup – obelisk je předmětem debat, analýz a úvah v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Sloup – obelisk, prozkoumáme jeho dopad na dnešní společnost a nabídneme kritický pohled na jeho význam v současném světě. Sloup – obelisk je téma, které nenechává nikoho lhostejným, a jeho vliv pociťujeme v mnoha aspektech našeho každodenního života. Pojďme se tedy bez dalších řečí ponořit do fascinujícího světa Sloup – obelisk a společně objevit jeho důležitost v aktuálním kontextu.
Sloup – obelisk | |
---|---|
![]() | |
Základní údaje | |
Autor | Alena Šrámková |
Rok vzniku | 2011 |
Popis | |
Výška | 30 m |
Umístění | |
Umístění | park I. Gándhíové, Fakulty architektury ČVUT v Praze |
Stát | ![]() |
Adresa | Thakurova ulice, Dejvice, Praha 6 |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′16,52″ s. š., 14°23′23,18″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sloup – obelisk (pylon) se nachází u parku Indiry Gándhíové před budovou Fakulty architektury ČVUT v Thákurově ulici v Dejvicích v Praze 6.[1][2]
Sloup – obelisk je umístěn na nádvoří Nové budovy ČVUT před vstupem do budovy na soklu. Je to světle šedý železobetonový kvádr se stejnou výškou jako budova, tj. cca 30 m. Autorkou návrhu poeticky střídmé budovy i střídmého díla ve stylu postmoderny je významná česká architektka Alena Šrámková. Dílo bylo postaveno v roce 2011 a tvoří dobře viditelnou dominantu místa.[1][2][3]
Dílo je celoročně volně přístupné.