Slezský parlament

V dnešním světě se Slezský parlament stal tématem rostoucího zájmu všech typů lidí. S příchodem digitálního věku, globalizace a technologického pokroku získal Slezský parlament neobvyklý význam v našem každodenním životě. Ať už mluvíme o jeho dopadu na společnost, ekonomiku, politiku nebo dokonce populární kulturu, Slezský parlament se ocitá v centru pozornosti výzkumníků, odborníků i fanoušků. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Slezský parlament a jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života.

O zákonodárném sboru Rakouského Slezska v letech 1861–1918 pojednává článek Slezský zemský sněm.
Budova Slezského parlamentu

Slezský parlament nebo Slezský sejm (polsky: Sejm Śląski) byl legislativní orgán autonomního Slezského vojvodství ve druhé polské republice mezi léty 1920 až 1939. Slezský parlament sídlil v Katovicích a skládal se ze 48 zástupců.

První volby se konaly 24. září 1922 a parlament se poprvé sešel 10. října téhož roku. 70 % hlasů získaly polské kandidátky (z toho nejvíce – třetinu – Národní blok), 26,8 % kandidátky německé. Nejsilnější klub postavila polská křesťanská demokracie, následovaly kluby německých spojených stran a polských socialistů.[1]

Katovický region se stal součástí druhé polské republiky v roce 1918, ale až do roku 1921 se vedly spory o hranice mezi Polskem, Německem a Československem. V roce 1921 rozhodla většina obyvatel v referendu o setrvání Katovic v Německu, přesto byly Katovice přičleněny k Polsku s autonomním statutem a vlastní vládou.

Reference

  1. ↑ CZAPLIŃSKI, Marek. Śląsk od pierwszej po koniec drugiej wojny światowej. In: CZAPLIŃSKI, Marek. Historia Śląska. Wrocław: Wydawnictvo Uniwersytetu Wrocławskiego, 2002. ISBN 83-229-2213-2. S. 394, 397, 401.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.