Skupice (Postoloprty)

Skupice
Náves
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Postoloprty
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°20′21″ s. š., 13°41′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	140 (2021)[1]
Katastrální území	Skupice u Postoloprt (4,33 km²)
PSČ	440 01
Počet domů	69 (2021)[2]
Skupice
Další údaje
Kód části obce	149136
Kód k. ú.	749133
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skupice jsou zemědělská vesnice při řece Ohři, část města Postoloprty v okrese Louny v Ústeckém kraji. Původně ležela na břehu řeky, Po povodni v roce 1602 byla přemístěna jižněji. Nachází se asi dva a půl kilometru jižně od Postoloprt. Skupice leží v katastrálním území Skupice u Postoloprt o rozloze 4,33 km².^[3]

Vesnice toho jména jsou v Čechách dvě, kromě toho se tak nazývá i slepé rameno Labe v Poděbradech. Jejich název se odvozuje ze staročeského přídavného jména "skúpý", znamenající stejně jako v současnosti "lakomý, skoupý".^[4]

Nejstarší písemná zmínka o postoloprtských Skupicích pochází z roku 1384. V registrech papežských desátků k tomuto roku se uvádí, že kostel ve Skupicích odváděl do Říma 15 grošů ročně.^[5] I další zprávy o vesnici z předhusitského období souvisí s tamním kostelem, k němuž vykonávali patronát benediktini z nedalekých Postoloprt.

Těm také Skupice patřily. Po zániku kláštera Porta Apostolorum v roce 1420 se většiny jeho majetku včetně Skupic zmocnilo město Louny. Díky jeho dochované účetní knize jsou známa jména skupických poddaných i jejich robotní povinnosti. V roce 1450 odvádělo do lounské pokladny dávky 27 poddaných včetně rybáře, který měl od města pronajatý úsek Ohře. Někteří sedláci měli pronajatá pole i v okolních vesnicích.^[6] V roce 1454 ale museli Lounští všechny církvi zcizené majetky vrátit královské koruně. V roce 1514 se celý komplex postoloprtského panství dostal do rukou rodiny Krabiců z Veitmile. Součástí tohoto dominia zůstaly Skupice až do roku 1848.

Na přelomu let 1601 a 1602 postihla oblast na středním toku Ohře velká povodeň.^[7] Podle jejího současníka, lounského kronikáře Pavla Mikšovic, byly celé Skupice zničeny. Proto bylo jejich stanoviště, nutně před vypuknutím třicetileté války v roce 1618, nově vysazeno na stávajícím místě. Nepřímým důkazem pro tento fakt je skutečnost, že zatímco při další velké povodni v roce 1655 byly poničeny vesnice ležící na Postoloprtsku při řece, jako Seménkovice, Hradiště, Nehasice či Březno, Skupic se voda nedotkla. Neležely už v záplavové oblasti.^[8]

Snad to bylo novou polohou, snad tím, že všechny statky ve Skupicích byly nové: podle berní ruly z roku 1654 třicetiletá válka vesnici nepoškodila. Všichni tamní sedláci – tehdy ještě s českými jmény – měli hospodářství v takovém stavu, že mohli platit zemskou berni. Každý sedlák měl kromě pole také zahradu s ovocnými stromy a chmelnici. Ty se rozkládaly celkem na pěti hektarech.^[9] Ještě před uzákoněním povinné školní docházky se ve Skupicích začalo se školní výukou. Nejprve byla v roce 1770 škola umístěna v budově čp. 23, roku 1892 postavila obec samostatnou školní budovu čp. 42. Počátkem 20. století navštěvovalo skupickou školu kolem šedesáti dětí. ^[10]

Nejstarším spolkem ve vsi byl sbor dobrovolných hasičů, založený v roce 1896, o šest let později vzniklo družstvo pro regulaci Hasiny.^[11] V té době se chmel pěstoval hlavně jižně od vsi v poloze Ruda, zavlažované Hasinou.

Zatímco ještě počátkem 20. století byly Skupice převážně německé, po vzniku republiky se stali Němci postupně menšinou. Při sčítání v roce 1930 se k německé národnosti hlásilo 48 % obyvatel. Proto měli Češi v zastupitelstvu polovinu mandátů a obsazovali post místostarosty. V září 1920 byla ve Skupicích otevřena česká jednotřídka. Ve škole se vyučovalo až do roku 1977, kdy byla škola zrušena.^[12]

Při sčítání lidu Skupice byly v letech 1869–1980 obcí v okrese Žatec a od roku 1961 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou částí města Postoloprty. V letech 1961–1980 k obci patřily Malnice.^[16]

• Severovýchodně od vesnice se nachází gotický kostel svatého Jana Křtitele s raně barokním oltářem z roku 1678. Před jeho jihozápadním průčelím stojí zděná zvonice postavená v roce 1709.^[17]
• Obdélná kaple na návsi má průčelí zdůrazněné plochým rizalitem. Z její střechy vybíhá drobná otevřená zvonice. Byla postavena před rokem 1843, kdy je zakreslena na mapě stabilního katastru.^[18]
• Jednopatrová venkovská usedlost čp. 19 pochází z počátku devatenáctého století a je památkově chráněná. V nice v průčelí budovy stávala soška svatého Floriána.^[19][20]
• U sušárny chmele na východním konci vesnice stojí výklenková kaple zasvěcená svatému Janovi Nepomuckému, jehož obraz původně zdobil interiér. Postavena byla před rokem 1835, kdy je uvedena v soupisu křížů a kaplí litoměřické diecéze. V roce 2009 prošla celkovou rekonstrukcí.^[21]

• 
  Kostel se zvonicí
• 
  Sušárna chmele
• 
  Památkově chráněné čp. 19
• 
  Kaplička u sušárny chmele

• Porta Apostolorum

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Skupice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Skupice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Skupice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)