V dnešním světě se Sklenářovice stalo velmi aktuálním tématem. S významným dopadem na různé aspekty společnosti, Sklenářovice upoutal pozornost mnoha odborníků a vědců, kteří se snažili pochopit jeho vliv a důsledky. Od svého vzniku až po současnost Sklenářovice vyvolal debaty, diskuse a úvahy v různých oblastech, včetně politiky, ekonomiky, kultury a technologie. V tomto článku prozkoumáme fenomén Sklenářovice do hloubky, analyzujeme jeho původ, současný vývoj a možné budoucí trendy.
Sklenářovice | |
---|---|
![]() pozůstatky staveb | |
Lokalita | |
Charakter | samota |
Obec | Mladé Buky |
Okres | Trutnov |
Kraj | Královéhradecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°38′6″ s. š., 15°51′7″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 (2021)[1] |
Katastrální území | Sklenářovice (5,51 km²) |
Nadmořská výška | cca 650 m n. m. |
PSČ | 542 23 |
Počet domů | 1 (2011)[2] |
![]() ![]() Sklenářovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 96814 |
Kód k. ú. | 696811 |
Zaniklé obce.cz | 1934 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sklenářovice (německy Glasendorf) je zaniklá vesnice v Krkonošském národním parku, dnes část městyse Mladé Buky v okrese Trutnov. Nachází se asi 2,5 km na sever od Mladých Buků. Sklenářovice je také název katastrálního území o rozloze 5,51 km².[3]
Obec vznikla patrně v 15. století jako sklářská, prvně se připomíná roku 1515. Největší rozkvět jí přinesla zlatá horečka v 16. století, ale naleziště zlata se brzy vyčerpala a Sklenářovice se staly selskou osadou. 15. února 1655 sjela ze svahů Rýchor vůbec první písemně zaznamenaná lavina v Krkonoších a strhla dvě sklenářovické chalupy, v nichž z patnácti zasypaných osob osm zahynulo.[4]
Do konce druhé světové války byly Sklenářovice samostatnou obcí s více než dvěma stovkami, takřka bez výjimky německých obyvatel. Byla tu i škola, mlýn a dva hostince. Po odsunu Němců zůstaly desítky domů opuštěny a jelikož se jedná o poměrně odlehlou horskou obec, nikdo z vnitrozemí se sem nehrnul. Domy byly vyrabovány, pobořeny a ty které zůstaly celé, odstřelila armáda při akci „Demolice“ v letech 1959–60. Dnes tu stojí už jen zhruba čtyři domy, sloužící většinou jako chalupy a několik hospodářských přístřešků. Vesměs vše v dolní části bývalé vesnice, v osadě Bystřice. V roce 2009 zde byla evidována pouhá jedna trvale obývaná adresa.[5] V roce 2001 obyvatelé zahrnuti pod Mladé Buky.[6] Jelikož po desítkách let divoká příroda vesnici doslova pohltila, vznikla zde ojedinělá lokalita luk a rozptýlené zeleně. Proto bylo v roce 2009 celé údolí bývalé vesnice (mimo Bystřice) prohlášeno přírodní památkou Sklenářovické údolí.
Sklenářovice jsou vyhledávaným cílem vycházek za město. Vede tudy několik turistických značených cest a cyklotras. Končí tu i silnice s malým parkovištěm. Láká sem překrásná krkonošská příroda na úbočí Rýchorského pralesa, romanticky pohlcující ruiny domů. Sklenářovice ve středověku bývaly místem, kde se hojně těžilo a rýžovalo zlato, což dodnes dokazuje spousta výkopů, hald a pozůstatků vodních staveb. Zapomenutou historii připomíná i název Zlatého potoka (levý přítok Úpy), přes který se zachoval stovky let starý klenutý kamenný most (kulturní památka). Ve Sklenářovicích se dochoval pomník, několik křížů, dvě zřícené kaple[7][8]. Další kaple – tzv. Ochranná[9] stojí na hřebeni kopce.