V dnešním článku se ponoříme do tématu Sistema 700, prozkoumáme jeho důsledky, vlastnosti a možné aplikace. Sistema 700 je téma, které je předmětem zájmu a debat v různých oblastech, vytváří protichůdné názory a zpochybňuje zavedené koncepty. V tomto článku se ponoříme do historie Sistema 700, analyzujeme jeho relevanci dnes a prozkoumáme jeho dopad v různých kontextech. Kromě toho se zastavíme u různých perspektiv, které existují kolem Sistema 700, a nabídneme panoramatický pohled, který nám umožní pochopit složitost tohoto tématu. S kritickým a obohacujícím pohledem se budeme zabývat mnoha aspekty Sistema 700 s cílem obohatit znalosti a povzbudit k hluboké reflexi jeho významu a významu.
Sistema 700 | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Vývojář | Prológica |
Výrobce | Prológica |
Typ | mikropočítač osobní počítač |
Generace | 8bitový |
Datum uvedení | srpen 1981 |
Cena | 1 490 000 Cr$ |
Specifikace | |
Operační systém | DOS-700 |
Procesor | 2× Z80A (4 MHz) |
Paměť | 64 kB |
Úložiště | 2 kB (EPROM) |
Displej | Monochromatická obrazovka (24×80 znaků) |
Vstupní zařízení | mechanická klávesnice (80 kláves) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sistema 700 byl osobní mikropočítač od brazilské společnosti Prológica. Na trh byl uveden v srpnu 1981 za cenu 1 490 000 brazilských cruzeiros a byl určen spíše pro profesionální trh.[1][2]
Sistema 700 používal dva 8bitové mikroprocesory Z80A, oba s frekvencí 4 MHz. Zatímco jeden z nich komunikoval s RAM[3] a všemi periferiemi, ten druhý sloužil hlavně pro manipulaci vstupních a výstupních dat z disket. RAM měla velikost 64 kilobajtů; 53 kB bylo k dispozici uživateli a zbývajících 11 kB bylo vyhrazeno operačnímu systému. Zařízení mělo ještě další 2 kilobajty RAM, ale ty byly určeny pouze pro komunikaci mezi procesory.[4] ROM typu EPROM sloužila k základnímu ovládání periferií a k bootstrappingu a byla velká 2 kilobajty.[5]
Vestavěná mechanická klávesnice byla rozdělená do dvou bloků, které měly společně 80 kláves.[6] Výstupním zařízením byl monochromatický monitor fungující na bázi zeleného fosforu, s úhlopříčkou 12 palců (31 cm) a s rozlišením 24 řádků o 80 znacích. Znaky měly rozlišení 5×7 pixelů a byly zobrazovány na tmavě zeleném pozadí.[4][6] Pro připojování periferií sloužily dva sériové porty RSC-232C s maximální rychlostí přenosu 9 600 baudů[2][4] Počítač měl dvě vestavěné mechaniky pro diskety o velikosti 5¼", každá s kapacitou 350 kB.[6] Šlo k němu také připojit magnetický disk Super File od Prológicy o kapacitě 5 nebo 10 megabajtů.[4]
Sistema 700 měřil na výšku 40 cm, na šířku 65 cm a na délku 75 cm. Byl napájen elektrickým proudem o napětí 115 voltů (±10 %) a frekvenci 60 Hz.
Počítač běžel na operačním systému DOS-700, jenž byl plně kompatibilní s CP/M.[6] Byl dodáván s programovacím jazykem BASIC.[5]
V srpnu 1985 vydala Prológica třetí generaci Sistema 700, pojmenovanou Sistema 700 Modular. Nově měla kapacitní a odolnější klávesnici, vestavěný magnetický disk a 10 funkčních kláves. Měla 64 kilobajtů RAM a 4 kilobajty EPROM úložiště. Vybavena byla třemi mikroprocesory, přičemž jeden z nich, Intel 8035, byl vyhrazen na řízení klávesnice. Byla o 10% levnější než předchozí model. Jeho počítačovou skříň navrhl Luciano Devià, jenž byl zodpovědný i za vzhled CP-200 i CP-400.[7][8][9]
V září 1983 vydala Prológica pro Sistema 700 externí magnetický disk Super File. Byl dostupný ve dvou verzích - 5 megabajtové a 10 megabajtové.[10]