V dnešním článku se budeme věnovat tématu Sinopterus, tématu, které v poslední době vyvolalo zájem a debatu. Sinopterus je problém, který se týká širokého spektra společnosti, od osobních aspektů po politické, ekonomické a kulturní otázky. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a osvětlíme různé aspekty související s Sinopterus s cílem nabídnout úplnou a objektivní vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
![]() Stratigrafický výskyt: Spodní křída | |
---|---|
Sinopterus | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
Podřád | Pterodactyloidea |
Nadčeleď | Dsungaripteroidea |
Čeleď | Tapejaridae |
Rod | Sinopterus Wang a Zhou, 2003 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sinopterus (v překladu „čínské křídlo“) byl rod tapejaridního pterodaktyloidního ptakoještěra, který žil zhruba před 130 až 112 miliony let (období spodní křídy) na území dnešní Číny.[1]
V roce 2003 byly pojmenovány celkem dva druhy tohoto rodu, Sinopterus dongi a Sinopterus gui. Zajímavostí byla poměrně velká lebka (u holotypu 17 cm dlouhá) a bezzubé špičaté rostrum. Rozpětí křídel činilo asi 1,2 metru, šlo tedy o menší druh pterosaura. Jde o prvního příslušníka čeledi Tapejaridae, známého mimo území Brazílie (zároveň také geologicky nejstaršího a nejkompletněji zachovaného). Známé jsou i fosilie malých mláďat tohoto rodu.[2] Jedná se patrně o zcela validní (formálně platný) rod ptakoještěra, jak dokládají i novější odborné práce.[3]
Výzkum koster většího množství exemplářů tohoto tapejaridního pterosaura ukazuje, že pohlavní dospělosti pravděpodobně dosahovali ještě v době, kdy nebyli plně dorostlí (kostra v té době dosahovala přibližně jen 79 % své plné velikosti. Touto životní a reprodukční strategií sinopterové připomínali ptakoještěry rodu Pteranodon a Caiuajara.[4]