Simon IV. z Montfortu

V dnešním světě se Simon IV. z Montfortu umístil jako téma velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Stala se místem setkávání lidí různého věku, pohlaví, kultur a perspektiv a je předmětem debat, úvah a výzkumu. Simon IV. z Montfortu upoutal pozornost odborníků i občanů a má významný dopad v mnoha oblastech, od technologie po politiku, kulturu a ekonomiku. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost a dopad Simon IV. z Montfortu a také různé pohledy, které na toto téma existují.

Simon IV. z Montfortu
Narození1165 nebo 1150
Úmrtí25. června 1218 nebo 1218
Toulouse
Příčina úmrtízabitý v boji
Povolánívojevůdce
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťAlix z Montmorency (od 1190)[1]
DětiAmaury VII. z Montfortu
Guy z Montfortu
Šimon z Montfortu
Amicie de Montfort[2][3]
Laure de Montfort[3]
RodičeSimon de Montfort a Amice
PříbuzníGuy de Montfort, Lord of Sidon a Petronille of Montfort (sourozenci)
Jean I de Montfort, Adèle de Montfort[3], Marguerite of Montfort a Laure de Montfort (vnoučata)
FunkceLord High Steward
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres Simonova náhrobku

Příbuzenstvo
otec Simon III. z Montfortu
matka Amicie z Beaumontu
manželka Alix z Montmorency
syn Amaury VII. z Montfortu
syn Simon V. z Montfortu
syn Guy z Montfortu
syn Robert
dcera Petronila - jeptiška
dcera Amicia - jeptiška
dcera Laura
Plaketa připomínající smrt Simona de Montfort

Simon IV. z Montfortu (cca 116525. červen 1218 Toulouse) byl hrabě z Montfortu a Leicesteru pocházející z Ile-de-France.

V letech 1198 a 1202 se zúčastnil čtvrté křížové výpravy a vydal se do Svaté země. V roce 1209 uposlechl papežovy výzvy a vydal se s vidinou získání bohatství na tažení proti katarům na jih Francie. Proslavil se svou nesmírnou krutostí a nebývalým zanícením ve vraždění albigenských a stejně tak v zabírání jejich majetků.

Roku 1218 byl zabit kamenem z praku při obléhání Toulouse[4] a jeho syn Amaury byl těžce poraněn kuší hraběte z Comminges.[5]

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online. .
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  4. CONTAMINE, Philippe. Válka ve středověku. Praha: Argo, 2004. ISBN 80-7203-615-7. S. 128. 
  5. Válka, str. 95

Literatura

  • KOVAŘÍK, Jiří. Rytířská krev. Praha: Mladá fronta, 2006. ISBN 80-204-1401-0. S. 39–82. 

Externí odkazy