Siemensbahn

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Siemensbahn, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a dozvíme se více o jeho dopadu na různé aspekty společnosti. Od jeho původu až po jeho dnešní význam se podrobně podíváme na Siemensbahn a jeho vliv na okolní prostředí. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy objevíme různé perspektivy, které existují kolem Siemensbahn, stejně jako její význam pro rozvoj různých studijních oborů. Siemensbahn je bezpochyby fascinující téma, které si zaslouží být prozkoumáno a analyzováno do hloubky, a proto se v tomto článku ponoříme do jeho hlubin.

Siemensbahn
Stanice Siemensstadt (2021)
Stanice Siemensstadt (2021)
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Provozovatel dráhy Deutsche Reichsbahn, Deutsche Reichsbahn (NDR)
Datum otevření 1929
Technické informace
Délka 4,5 km
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siemensbahn je bývalá linka S-Bahn v Berlíně. Dvoukolejná trať dlouhá 4,5 km byla otevřena v roce 1929. Navazovala na stanici Jungfernheide a obsluhovala tři nové železniční stanice – Wernerwerk, Siemensstadt a Gartenfeld. Provoz na této lince byl ukončen v roce 1980.

Historie

Výstavbu trati financovala společnost Siemens & Halske, aby zlepšila přístup zaměstnanců do své čtvrti Siemensstadt ve Špandavě. Siemensstadt nebyl jen průmyslovou čtvrtí, ale i soukromým městem, které svým obyvatelům poskytovalo sociální služby, péči o děti, sportoviště, obchody nebo rekreační zařízení.[1]

Plánování i výstavba Siemensbahn byla koordinována s Deutsche Reichsbahn. Stavba byla zahájena v roce 1927. Po dokončení v roce 1929 předal Siemens vlastnictví trati Deutsche Reichsbahn, která ji měla integrovat do sítě městských a příměstských železnic Berliner Stadt-, Ring- und Vorortbahnen. Tato nově elektrifikovaná síť byla v roce 1930 přejmenována na Berlin S-Bahn.

Na konci druhé světové války byl na trati zničen most přes řeku Sprévu. Jedna kolej byla sovětskou armádou odstraněna v rámci válečných reparací. Provoz nákladních vlaků, které původně jezdily po této koleji, se tak přesunul do nočních hodin na kolej pro osobní dopravu.[2] V roce 1956 byla trať plně obnovena, Siemens se však v té době kvůli rozdělení Německa přestěhoval do Mnichova. Poté, co byla v roce 1961 vybudována Berlínská zeď, zůstala rozdělená síť S-Bahn na starost východoněmecké Deutsche Reichsbahn. Po desetiletích, kdy trať užíval jen nízký počet cestujících a kdy se do ní neinvestovalo, byl její provoz v září 1980 zastaven.

Siemensbahn je památkově chráněna jako historická technická památka.

Možná obnova provozu

Existují plány na obnovení této linky, která by pak sloužila novému výzkumnému centru společnosti Siemens v původní lokalitě Siemensstadt i nově postaveným sídlištím. Už při původní výstavbě trati se počítalo s případným prodloužením za stanici Gartenfeld, přes různé návrhy na tuto dostavbu se však neuskutečnila. Siemens a vedení Berlína uvažovalo (k roku 2021) nejen o obnově provozu, ale i třech nových stanicích: Insel Gartenfeld, Daumstraße a Hakenfelde.[2]

Fotogalerie

  • Stanice Wernerwerk (2017)
    Stanice Wernerwerk (2017)
  • Konečná stanice Gartenfeld (2021)
    Konečná stanice Gartenfeld (2021)
  • Opuštěná budova u stanice Gartenfeld
    Opuštěná budova u stanice Gartenfeld
  • Železniční most přes Sprévu (2017)
    Železniční most přes Sprévu (2017)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siemensbahn na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. 
  2. ↑ a b HINČICA, Libor. Rozdělená obloha, rozdělené koleje – 38. díl – Siemensbahn. Československý dopravák . 2021-06-23. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Siemensbahn na Wikimedia Commons

Literatura

  • Bernhard Strowitzki: S-Bahn Berlin – Geschichte(n) für unterwegs. GVE-Verlag, Berlín 2002. ISBN 3-89218-073-3 .
  • Die neue Siemensbahn / Bahnhöfe Jungfernheide – Wernerwerk – Siemensstadt – Gartenfeld. In: Deutsche Bauzeitung, Jg. 63, 1929, S. 865–873.