Sibiřský federální okruh

V tomto článku se budeme věnovat Sibiřský federální okruh, tématu, které upoutalo pozornost a zájem lidí z různých oblastí a profilů. Sibiřský federální okruh je široce diskutované téma, které vedlo ke vzniku protichůdných názorů a generuje široké spektrum analýz, diskusí a úvah. Od svého vzniku je Sibiřský federální okruh předmětem studia, výzkumu a spekulací, což vzbuzuje zvědavost a obavy u těch, kteří se snaží pochopit, prohloubit a pochopit jeho důsledky a důsledky. V průběhu let se Sibiřský federální okruh vyvíjel a etabloval se jako relevantní téma v různých kontextech, pokrývajících sociální, politické, ekonomické, vědecké a kulturní aspekty. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy, přístupy a debaty související s Sibiřský federální okruh s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi tohoto vzrušujícího tématu.

Sibiřský federální okruh Ruské federace Сибирский федеральный округ Российской Федерации
Geografie
Hlavní město	Novosibirsk
Souřadnice	55° s. š., 83° v. d.
Rozloha	4 361 800 km²
Časové pásmo	UTC+6, UTC+7, UTC+8[1]
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	17 173 335 (2019[2])
Hustota zalidnění	3,9 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Nadřazený celek	Rusko
Vznik	13. května 2000
Prezidentský zmocněnec	Anatolij Anatoljevič Seryšev
Oficiální web	www.sibfo.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sibiřský federální okruh Ruské federace (rusky Сибирский федеральный округ, Sibirskij feděralnyj okrug) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska. Zaujímá středozápadní část asijského Ruska a většinu geografického vyznačení Sibiře. Sídlem správy je Novosibirsk.

Obecné údaje

Okruh zabírá 30,0 % rozlohy Ruska. Počet obyvatel mírně ubývá: podle sčítání v r. 2002 zde žilo 20 062 938; v r. 2010 to bylo 19 256 426. Podíl městského obyvatelstva činí 72,0 %.^[3]

Zahrnuté subjekty

• Republiky: Altajská republika, Tuva, Chakasie
• Kraje: Altajský kraj, Krasnojarský kraj
• Oblasti: Irkutská oblast, Kemerovská oblast, Novosibirská oblast, Omská oblast, Tomská oblast

Do roku 2018 byly součástí Sibiřského okruhu i Zabajkalský kraj a republika Burjatsko. V listopadu tohoto roku přešly na základě výnosu prezidenta Putina ze správy Sibiřského federálního okruhu do Dálněvýchodního.^[4]

Odkazy

Reference

1. ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky) 
2. ↑ Оценка численности постоянного населения по субъектам Российской Федерации . Federální služba státní statistiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-16. (rusky) 
3. ↑ Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации . Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. (rusky) 
4. ↑ Официальный интернет-портал правовой информации . . Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sibiřský federální okruh na Wikimedia Commons
• Карты РФ

Federální okruhy Ruské federace
Centrální federální okruh (Moskva) • Jižní federální okruh (Rostov na Donu) • Severozápadní federální okruh (Petrohrad) • Dálněvýchodní federální okruh (Chabarovsk) • Sibiřský federální okruh (Novosibirsk) • Uralský federální okruh (Jekatěrinburg) • Povolžský federální okruh (Nižnij Novgorod) • Severokavkazský federální okruh (Pjatigorsk)