V dnešní době je Seznam majitelů jilemnického panství téma, které v různých oblastech získává stále větší význam. Ať už ve světě techniky, vědy, společnosti nebo kultury, Seznam majitelů jilemnického panství upoutal pozornost odborníků i veřejnosti obecně. Zájem o Seznam majitelů jilemnického panství vedl k neustále se vyvíjející debatě a hloubkové analýze jejích důsledků a dopadů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Seznam majitelů jilemnického panství a jeho dnešní dopad. Dále prozkoumáme trendy, které se kolem Seznam majitelů jilemnického panství vyvinuly, a navrhneme některé úvahy o jeho budoucnosti.
Jilemnické panství je název pro území zahrnující město Jilemnice a přilehlé vesnice. V minulosti bylo toto území děleno a přeprodáváno. Formálně zaniklo po roce 1948, kdy byl rodu Harrachů zkonfiskován majetek v českých zemích.
Zdeněk z Valdštejna, který sídlil na hradě Valdštejn, přidělil Jilemnicko svému synu Janu, který někdy okolo roku 1300 vystavěl hrad Štěpanice. [1][2]
Štěpanické panství bylo rozděleno v roce 1492 mezi Heníka z Valdštejna a jeho strýce Hynka z Valdštejna. Do této části se počítalo: „Jablonec nad Jizerou, Vojtěšice, Roprachtice, Sytová, Jestřabí, Hrabačov, horní polovina Jilemnice s tvrzí, Jilem, Martinice, Roztoky, Purklín, Kruh, Mříčná, Kundratice, Čistá, Přední Ždírnice a Kunčice“.[3]
Po smrti Záviše Jilemnického z Újezdce roku 1577 přešlo jilemnické panství díky dědictví do držení jeho manželky Anny Křinecké z Ronova.[4][5]
Kateřina Křinecká byla roku 1624 donucena prodat své panství Albrechtu z Valdštejna za 70 000 kop zlatých. Vzhledem k tomu, že Albrecht nikdy částku neuhradil, přešlo po roce 1634 panství opět do vlastnictví Křineckých z Ronova
V roce 1637 je za 34 000 kop míšeňských prodáno jilemnické panství Janu Vilémovi z Polžic a Bezdružic, manželi Barbory Křinecké z Ronova (dcery Kateřiny Křinecké).[6]
Štěpanické panství bylo rozděleno v roce 1492 mezi Heníka z Valdštejna a jeho strýce Hynka z Valdštejna. Do této části se počítala: „dolní polovina Jilemnice se starým kostelem svatého Vavřince, Jilem, Poniklá, Víchová, Křížlice, Štěpanice, hrad štěpanický, Lhota Štěpanická, Mrklov, Valteřice, Branná, Javorek, Lhotka, Rabné, Borovnice, Zadní Ždírnice a Slemeno“[8]
Dne 15. dubna 1606 prodal Adam mladší z Valdšejna branské panství Václavu Zárubovi mladšímu z Hustiřan za 50 000 a jednu kopu míšeňských.
Po poražení stavovského povstání propadl Václavu Zárubovi veškerý majetek. 18. ledna 1628 Česká komora uzavřela smlouvu s Albrechtem z Valdštejna o koupi branského panství.
4. listopadu 1632 daroval Albrecht z Valdštejna panství svému švagru Ottovi Bedřichu hraběti z Harrachu.
V roce 1701 skoupil Ferdinand Bonaventura z Harrachu od Harrantů jilemnické panství, čímž obě území sjednotil.