V tomto článku podrobně prozkoumáme Sciurus, téma/osobu/datum, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Při hloubkovém přístupu prozkoumáme různé aspekty související s Sciurus, poskytneme podrobné informace, odborné analýzy a různé názory. Tento článek se snaží osvětlit téma/osobu/datum, od jeho dopadu na společnost až po jeho globální důsledky, které vyvolalo debatu a zájem v mnoha oblastech. Prostřednictvím prezentace relevantních dat, rozhovorů s odborníky a vyváženého přístupu se snažíme nabídnout kompletní a obohacující pohled na Sciurus.
![]() | |
---|---|
![]() veverka obecná (Sciurus vulgaris) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | hlodavci (Rodentia) |
Čeleď | veverkovití (Sciuridae) |
Rod | veverka (Sciurus) Linnaeus, 1758 |
Druhy: | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sciurus (česky veverka, toto jméno je však užíváno pro více různých rodů) je rod hlodavců z čeledi veverkovití (Sciuridae), v tradičním pojetí nejdiverzifikovanější rod veverek vůbec.[1] Zahrnuje okolo 30 druhů, které jsou široce rozšířeny zejména v lesích mírného pásma. Vyskytují se v severních částech Eurasie, v Severní Americe, dále ve Střední Americe a severních až centrálních oblastech Jižní Ameriky, přičemž drtivá většina známých druhů žije na americkém kontinentu.[2] Studie z roku 2020 nicméně vyhodnotila původní rod Sciurus jakožto neholofyletický a doporučuje v rámci něj klasifikovat pouze tři eurasijské druhy (S. vulgaris, S. anomalus a S. lis).[3]
Veverky představují malé hlodavce adaptované stromovému životu. Mezi nejmenší zástupce patří veverka andská (Sciurus pucheranii), jejíž samice dosahují délky asi 16 cm; samci veverky šedé (Sciurus griseus) naopak mohou na délku překračovat 30 cm. Pohlavní dimorfismus v rámci jednotlivých druhů obvykle nebývá příliš výrazný. Ocas svou délkou často přesahuje délku těla, jeho velikost se u konkrétních druhů různí. Odvozená stavba kotníku umožňuje veverkám rotaci chodidel o 180°.[4]
Veverky jsou denní stromová zvířata, jejichž potravu tvoří především tvrdé plody stromů, přiživují se však rovněž houbami, bobulemi, kůrou i masitou potravou. Jedinci z chladných oblastí si mohou potravu zahrabávat pod zem a přikrmovat se jí přes zimu. Zástupci rodu Sciurus se rozmnožují v průměru dvakrát ročně, velikost vrhu činí asi dvě až čtyři mláďata. Vlastní říje trvá u samic jediný den, mezi samci kvůli tomu v období páření panuje vysoká konkurence. Rozmnožování je založeno na polygynii a samci se nezapojují do péče o potomstvo. Dospívající samci se typicky rozptylují ze svého rodiště. Za podmínky přítomnosti stromových porostů veverky tolerují širokou škálu stanovišť, často včetně synantropního prostředí.[4]
K roku 2024 nebyla žádná z veverek považována za obecně ohroženou, veverku Richmondovu (Sciurus richmondi) ze Střední Ameriky nicméně IUCN pokládá za téměř ohrožený druh.[5] Invazní potenciál vykazuje původně severoamerická veverka popelavá (Sciurus carolinensis), jež byla zavlečena do Evropy.[6][7]