V současné době je Savojská křížová výprava široce diskutovaným tématem, které vyvolalo zájem mnoha lidí po celém světě. Od svého vzniku Savojská křížová výprava vyvolává kontroverze a debaty a vyvolává rozporuplné názory mezi odborníky a společností obecně. V tomto článku důkladně prozkoumáme vše, co souvisí s Savojská křížová výprava, od jeho původu až po jeho současné implikace, abychom poskytli globální a kompletní vizi, která umožní důkladné pochopení tohoto tématu, které je dnes tak relevantní.
Savojská křížová výprava | |||
---|---|---|---|
konflikt: Křížové výpravy | |||
Savojští křižáci na fresce biskupského paláce v Colle Val d'Elsa | |||
Trvání | 1366–1367 | ||
Místo | Bulharsko, Gallipoli a Konstantinopol | ||
Výsledek | dobytí Gallipoli a bulharského pobřeží | ||
Změny území | dobyté území vráceno Byzantské říši | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Savojská křížová výprava v roce 1366 byla jednou z pozdních nábožensky motivovaných válečných tažení proti muslimům. K její realizaci došlo z iniciativy papeže Urbana V. a na základě stejného plánu, do něhož spadala také alexandrijská křížová výprava podniknutá o rok dříve. Na rozdíl od ní byla tato namířena proti Osmanské říši expandující na Balkáně. Výpravě, jíž velel savojský hrabě Amadeus VI. ve spolupráci s Uhrami a Byzancí, se podařilo dobýt na Osmanských Turcích město Gallipoli. Po tomto úspěchu sešlo od původního záměru bojovat s Turky a křížová výprava se obrátila proti Bulharské říši na severu. Křižácká flotila přeplula Bosporskou úžinu a vplula do Černého moře, odkud přepadávala přístavní města na bulharském pobřeží. Nevelká dobytá území křižáci přenechali upadající Byzantské říši, která se na výpravě rovněž podílela.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Savoyard crusade na anglické Wikipedii.