Salpausselkä
V dnešním světě se Salpausselkä stal tématem neustálého zájmu a debat. S rozvojem technologií a globalizací zaujal Salpausselkä v moderní společnosti významnou roli. Od svého dopadu na ekonomiku až po svůj vliv na kulturu a politiku, Salpausselkä vyvolal protichůdné názory a byl předmětem mnoha studií a vyšetřování. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a dimenze Salpausselkä, analyzujeme jeho důsledky v různých oblastech a jeho vývoj v čase.
| Salpausselkä | |
|---|---|
| Šířka | 70 km |
| Podřazené jednotky | First Salpausselkä, Second Salpausselkä a Third Salpausselkä |
| Stát |  Finsko |
 Hřbety Salpausselkä | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Salpausselkä je rozsáhlá soustava hřbetů v jižním Finsku. Jedná se o velké přední morény, které zbyly po ustoupivším ledovci doby ledové během mladšího dryasu na břehu tehdejšího Baltského ledového jezera. Skládají se zejména z břidlice, písku a štěrku. Jsou 1 až 70 (obvykle asi 20) metrů vysoké.
První, největší a nejjižnější Salpausselkä vznikla v období před asi 12 250 až 12 050 lety.[1] Táhne se od Hanka k Lahti, pokračuje okolo Kouvoly, Lappeenranty k jezeru Saimaa a dále po jeho jihovýchodním okraji až na hranici s Ruskem severně od Ladožského jezera. Nejvýraznější je u Lahti, kde tvoří čtyři vyšší pásy o šířce půldruhého kilometru. Na svém západním konci postupuje dále pod hladinou moře ke Švédsku.
Během dalšího chladného období před asi 11 790 až 11 590 lety se vytvořila Druhá Salpausselkä asi 15 až 25 km na sever od první.[1] Podobně se před 10 400 až 11 300 lety vytvořila Třetí Salpausselkä, která je ale výrazná jen v jihozápadním Finsku.[1] Později, v období před asi 11 000 až 10 900 lety se vytvořil ještě čtvrtý hřbet táhnoucí se od Jyväskylä směrem k Pori (finsky Sisä-Suomen reunamuodostuma).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Jäätikköjokimuodostumat . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-06. (finsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Salpausselkä na Wikimedia Commons