Sója (PLH-01, 1978)
Následující článek se bude věnovat tématu Sója (PLH-01, 1978), který v posledních letech upoutal pozornost badatelů, odborníků i laické veřejnosti. Jak společnost postupuje a čelí novým výzvám, Sója (PLH-01, 1978) se stal předmětem zájmu a diskuse kvůli svému vlivu na různé aspekty každodenního života. Proto je důležité prozkoumat toto téma do hloubky, abychom pochopili jeho důležitost, dopad a možné budoucí důsledky. V tomto článku budou zkoumány různé aspekty související s Sója (PLH-01, 1978) s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi, která vybízí k zamyšlení a diskusi.
 Sója (PLH-01) | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | oceánská hlídková loď |
| Číslo trupu | 01 |
| Objednána | 1977 |
| Zahájení stavby | 12. září 1977 |
| Spuštěna na vodu | 3. července 1978 |
| Uvedena do služby | 22. listopadu 1978 |
| Osud | aktivní (2020) |
| Následovník | Třída Cugaru |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 3562 t (standardní) 4089 t (plný) |
| Délka | 98,6 m |
| Šířka | 15,6 m |
| Ponor | 5,2 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 21 uzlů |
| Dosah | 5700 nám. mil při 18 uzlech |
| Posádka | 71 |
| Výzbroj | 1× 40mm kanón 1× 20mm kanón (odstraněno) |
Sója (PLH-01) je oceánská hlídkových ledoborec japonské pobřežní stráže. Plavidlo je nejstarší hlídkovou lodí na japonské pobřežní stráže. Má schopnosti ledoborce operujícího v oblastech s ledem silným až 150 cm.
Stavba
Plavidlo postavila japonská loděnice NKK v Curumi. Kýl lodi byl založen 12. září 1977, trup byl na vodu spuštěn 3. července 1978 a hotová oceánská hlídková loď byla do služby zařazena 22. listopadu 1978.
Konstrukce
Výzbroj tvoří jeden 40mm kanón Bofors L/60 a jeden 20mm kanón Oerlikon SS na přídi. Kanón Oerlikon SS byl později odstraněn.[1] Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro jeden vrtulník Bell 212 (nyní Sikorsky S-76C++). Pohonný systém tvoří dva diesely NKK-SEMT-Pielstick 12PC2-5V-400 o celkovém výkonu 16 000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Kvůli zlepšení stability plavidla je vybaveno párem zatažitelných ploutvových stabilizátorů na trupu. Nejvyšší rychlost dosahuje 21 uzlů. Dosah je 5700 námořních mil při 18 uzlech.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ TOKUNAGA, Yoichiro; ŌTSUKA, Yukitaka. Japonská pobřežní stráž: Lodě a letectví (původním názvem: 海上保安庁 船艇と航空). Tokio: Seizando-Shoten Publishing, 1995. ISBN 4-425-77041-2. S. 123. (japonsky)
- ↑ WERTHEIM, Eric. The Naval Institute Guide to Combat Fleets of the World, 16th Edition. Annapolis: Naval Institute Press, 2012. ISBN 978-1-59114-954-5. S. 384. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sója na Wikimedia Commons
