Rybnický rajon

V dnešním světě zaujímá Rybnický rajon (osoba, téma, datum atd.) relevantní místo ve společnosti a v životech lidí. Její vliv sahá do všech oblastí, od kultury po politiku, přes technologie a ekonomiku. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Rybnický rajon a jak utvářela svět, ve kterém žijeme. Od jeho počátků až po jeho význam dnes budeme analyzovat různé aspekty, díky nimž je Rybnický rajon téma, které zajímá každého. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a studií se pokusíme lépe porozumět důležitosti Rybnický rajon v naší společnosti a v našich životech.

Podněstří na mapě Evropy (tmavě zelená)
Rybnický rajon na mapě Podněstří

Rybnický rajon (rusky Рыбницкий район, ukrajinsky Рибницький район, moldavsky Районул Рыбница/Raionul Rîbnița) je jeden ze sedmi správních celků mezinárodně neuznané Podněsterské moldavské republiky. Administrativním centrem je město Rybnica. Rajon sousedí na severu a jihu s Kamenským a Dubossarkým rajonem Podněstří, na východě s Ukrajinou, západní hranici s Moldavskem tvoří řeka Dněstr. Rozloha rajonu činí 850,2 km². Z pohledu Moldavska, jehož je de iure území součástí, Rybnický rajon jako samostatná správní jednotka neexistuje, ale jedná se o součást Autonomní územně správní jednotky se zvláštním statusem Podněstří.

Obyvatelstvo

Dle sčítání lidu z roku 2004 žije na území Rybnického rajonu 82 699 obyvatel, z toho 45 % Ukrajinců, 30 % Moldavanů, 17 % Rusů, 0,6 % Poláků a 0,6 % Židů.

Obce

Rybnický rajon tvoří město Rybnica a 47 obcí, které jsou po správou 22 selsovětů (místních rad):

  • Andrejevka (Андреевка, Andreevca)
    • Pykalovo
    • Šmalena
  • Beloči (Белочи, Beloci)
  • Bolšoj Molokiš (Большой Молокиш, Molochişul Mare)
  • Brošťany (Броштяны, Broşteni)
  • Butučany (Бутучаны, Butuceni)
  • Garaba (Гараба, Haraba)
  • Gidirim (Гидирим, Ghidirim)
  • Jeržovo (Ержово, Hîrjău)
    • Novaja Michajlovka
    • Saraceja
  • Kolbasna (Колбасна, Cobasna)
    • Suchaja Rytnica
    • Železniční stanice Kolbasna
  • Krasněňkoje (Красненькое, Crasnencoe)
    • Dimitrova
    • Ivanovka
  • Lenino (Ленино, Lenin)
    • Pěrvomajsk
    • Poběda
    • Stanislavka
  • Michajlovka (Михайловка, Mihailovca)
  • Mokra (Мокра, Mocra)
    • Bessarabka
    • Ševčenko
    • Zaporožec
  • Ploť (Плоть, Plopi)
  • Popenki (Попенки, Popencu)
    • Kirovo
    • Vladimirovka
    • Zozuljany
  • Sovětskoje (Советское, Sovetscoe)
    • Vasiljevka
  • Strojency (Строенцы, Stroieşti)
  • Ulma (Ульма, Ulmu)
    • Malaja Ulma
    • Lysaja Gora
  • Vadul-Turkuluj (Вадул-Туркулуй, Vadul Turcului)
    • Malyj Molokiš
  • Voronkovo (Воронково, Vărăncău)
    • Buski
    • Geršunovka
  • Vychvatincy (Выхватинцы, Ofatinţi)
    • Novaja Žizň
  • Žura (Жура, Jura)
  • Poznámka: České přepisy jmen obcí vycházejí z ruských názvů. Dle podněsterských zákonů mají status oficiálních názvů jména obcí v ruštině, ukrajinštině a moldavštině psané cyrilicí, podle moldavských zákonů jsou oficiální názvy pouze v moldavštině psané latinkou. U sídel selsovětů jsou v závorce uvedeny názvy v ruštině a moldavštině psané latinkou.

Externí odkazy