V tomto článku budeme podrobně analyzovat Rybník Strašidlo, téma, které v posledních letech získalo velký význam. Rybník Strašidlo je koncept široce studovaný v různých oblastech, od psychologie po ekonomii, včetně sociologie a politiky. V průběhu historie byl Rybník Strašidlo předmětem debat a úvah odborníků a akademiků i veřejného mínění obecně. V tomto smyslu je nanejvýš důležité prohloubit znalosti a porozumění Rybník Strašidlo, abychom dosáhli širší a jasnější představy o jeho dopadu na společnost a každodenní život. Prostřednictvím tohoto článku navrhujeme prozkoumat různé dimenze a aspekty Rybník Strašidlo s cílem obohatit debatu a podpořit kritickou reflexi na toto téma.
![]() Rybník Strašidlo | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
![]() Přírodní památka Rybník Strašidlo | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 6.11.2013 |
Vyhlásil | Krajský úřad Královéhradeckého kraje |
Nadm. výška | 273 m n. m. |
Rozloha | 3,32 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Královéhradecký |
Okres | Jičín |
Umístění | Kovač |
Souřadnice | 50°23′43,36″ s. š., 15°27′13,93″ v. d. |
![]() ![]() Rybník Strašidlo | |
Další informace | |
Kód | 5807 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rybník Strašidlo je přírodní památka nalézající se asi 0,8 km jihozápadně od obce Kovač v okrese Jičín zahrnující lesní rybník Strašidlo a okolní zamokřené pozemky. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Cílem ochrany je zajištění stabilní populace kuňky ohnivé (Bombina bombina) a dalších chráněných druhů obojživelníků – čolka obecného (Triturus vulgaris), ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana štíhlého (Rana dalmatina), skokana skřehotavého (Rana ridibunda) a skokana ostronosého (Rana arvalis).
Vodní plocha rybníka je v mělkých částech silně zarostlá jak vegetací úzkolistých rdestů, tak vegetací litorálních a obojživelných druhů; například v rozsáhlých porostech se vyskytuje psárka plavá (Alopecurus aequalis), hojně též halucha vodní (Oenanthe aquatica), žabník jitrocelovitý (Alisma plantago-aquatica), zevar jednoduchý (Sparganium emersum).
Vegetaci úzkolistých rdestů tvoří rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides), dále rdest maličký (Potamogeton pusillus) a rdest hřebetnitý (Potamogeton pectinatus). Dále se zde vyskytuje též šejdračka bahenní (Zannichellia palustris).
Břehové porosty tvoří monocenózy rákosu (Phragmites australis). Na jejich okrajích (mezi rákosem a lesními porosty) se vyskytuje několik charakteristických vlhkomilných druhů jako například třtina šedavá (Calamagrostis canescens), ostřice pobřežní (Carex riparia), ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), kosatec žlutý (Iris pseudacorus).
V okolí rybníka rostou starší kultury dubu s hojnou příměsí habru, lísky a lípy srdčité. Bohatý podrost je tvořen běžnými lesními druhy; ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea) a sasanka hajní (Anemone nemorosa). Z dalších druhů je možno uvést hrachor černý (Lathyrus niger), svízel lesní (Galium sylvaticum), brčál menší (Vinca minor) a konvalinku vonnou (Convallaria majalis).
Na ploše PP byly v kategoriích ohrožených druhů (C3) a druhů vyžadujících další pozornost (C4) zaznamenány tyto: Ostřice česká (Carex bohemica) (C4), Ostřice pobřežní (Carex riparia) (C4), Okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca) (C4), Rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides) (C3), Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris) (C4), Žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) (C3).