Ruth Gbagbiová je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. S bohatou a rozmanitou historií je Ruth Gbagbiová předmětem debat, výzkumu a vzrušujících diskuzí. Od svých počátků až do současnosti zanechal Ruth Gbagbiová ve společnosti nesmazatelnou stopu a ovlivnil způsob, jakým lidé myslí, jednají a komunikují. V tomto článku prozkoumáme dopad Ruth Gbagbiová na různé aspekty každodenního života a probereme jeho význam v moderním světě. Připojte se k nám na této vzrušující cestě fascinujícím světem Ruth Gbagbiová!
Ruth Gbagbiová | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 7. února 1994 (31 let) |
Místo narození | Abidžan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Taekwondo na LOH | ||
bronz | Rio de Janeiro 2016 | do 62 kg |
bronz | Tokio 2020 | do 67 kg |
Mistrovství světa v taekwondu | ||
zlato | Mudžu 2017 | do 67 kg |
bronz | Baku 2023 | do 67 kg |
Ruth Marie Christelle Gbagbiová (* 7. února 1994 Abidžan) je taekwondistka z Pobřeží slonoviny.
Pochází z etnika Bétéů, měří 179 cm a váží 67 kg. V dětství se věnovala fotbalu, pak se zaměřila na taekwondo. Její první mezinárodní soutěží byly Letní olympijské hry mládeže 2010, kde vypadla v prvním kole. Startovala na Letních olympijských hrách 2012 a prohrála oba zápasy. V roce 2015 vyhrála Africké hry a byla třetí na Univerziádě. Na Letních olympijských hrách 2016 získala ve váhové kategorii do 67 kilogramů bronz, když po čtvrtfinálové porážce s Francouzkou Haby Niaréovou šla do oprav a v utkání o medaili porazila Faridu Azizovovou z Ázerbájdžánu.[1] Stala se tak první ženou, která získala pro Pobřeží slonoviny olympijskou medaili.
V roce 2017 se v jihokorejském Mudžu stala mistryní světa.[2] Ve stejném roce také vyhrála World Taekwondo Grand Slam. Na olympijských hrách v Tokiu bronzovou medaili obhájila. V roce 2023 byla semifinalistkou světového šampionátu. Na olympiádě v roce 2024 obsadila sedmé místo.
Čtyřikrát vyhrála World Taekwondo Grand Prix a sedmkrát mistrovství Afriky. V letech 2014 a 2018 získala s týmem Pobřeží slonoviny stříbro na mistrovství světa družstev. Je předsedkyní komise sportovců Africké unie taekwonda a mírovou velvyslankyní UNESCO.[3]