Ve světě Ruský Dálný východ existuje mnoho aspektů a aspektů, které si zaslouží být prozkoumány a analyzovány. Ať už se jedná o osobu, téma, datum nebo jakýkoli jiný prvek, jeho důležitost a relevance jsou nepopiratelné. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího vesmíru Ruský Dálný východ, abychom objevili jeho četné aspekty a pochopili jeho dopad v různých oblastech. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající prohlídky prozkoumáme různé aspekty, které dělají z Ruský Dálný východ téma hodné zamyšlení a studia. Od jeho vzniku až po jeho vliv na dnešní společnost se ponoříme do hloubkové analýzy, která nám umožní lépe pochopit význam Ruský Dálný východ v současném kontextu.
Ruský Dálný východ (rusky Да́льний Восто́к Росси́и, Dal'nij Vostok Rossiji) je termín označující ruskou část území tradičně nazývaného Dálným východem, sahajícího zhruba od sibiřského jezera Bajkal na západě k pobřeží Tichého oceánu na východě. Jeho vymezení se přibližně shoduje s hranicemi Dálněvýchodního federálního okruhu. Největší města jsou Vladivostok a Chabarovsk.
Dálný východ nebyl pro svou odlehlost v dobrém spojení s centrem říše v evropské části Ruska. To se změnilo od konce 19. století, kdy byla otevřena Severní mořská cesta a vybudována Transsibiřská magistrála. I běžné námořní spojení, které dříve vedlo kolem Afriky či Jižní Afriky, se v té době zkrátilo po vybudování Suezského a Panamského průplavu.
V období vlády Stalina zde byla vybudována organizace Dalstroj s centrem v Magadanu, která organizovala vězeňskou práci při těžbě v dolech a při stavbě silnic (Cesta kostí). Po Stalinově smrti došlo k reorganizaci a tábory byly přičlněny do správy Gulagu. Komplex táborů na řece Kolyma patří k nejznámějším oblastem táborů nucených prací v Sovětském svazu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian Far East na anglické Wikipedii.