V dnešním světě je Ruská kavkazská armáda téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí. S rozvojem technologií a globalizací se Ruská kavkazská armáda stal relevantním tématem pro různé oblasti společnosti. Od svého dopadu na zdraví až po jeho vliv na ekonomiku, Ruská kavkazská armáda vyvolal mnoho diskusí a vyvolal širokou škálu názorů. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Ruská kavkazská armáda a prodiskutujeme jeho důležitost v současném kontextu. Od svého historického původu až po možné budoucí důsledky je Ruská kavkazská armáda tématem, které nenechává nikoho lhostejným.
Ruská kavkazská armáda (rusky Кавказская армия) byla polní armáda Ruské říše v době první světové války. Působila na kavkazské frontě, kde bojovala s osmanskou armádou. Jejím velitelem byl nejprve velitel vojsk kavkazského vojenského okruhu Illarion Voroncov-Daškov, který však velitelskou funkci ve skutečnosti nevykonával a předal velení svému pomocníku generálovi A. Z. Myšlajevskému. Toho v lednu 1915 nahradil generál Nikolaj Judenič.
V roce 1914 se ruská kavkazská armáda skládala z 1. kavkazského armádního uskupení a 2. turkestánského armádního uskupení. 1. kavkazské armádní uskupení mělo sílu dvou pěších divizí, dvou kozáckých střeleckých brigád a 1. kavkazské kozácké divize. 2. turkestánské armádní uskupení mělo sílu čtyř brigád.
Před zahájením bojových operací byla ruská kavkazská armáda rozdělena na skupinu Kars a skupinu Jerevan, každou s vlastním operačním směrem. Křídla armády kryly samostatné oddíly pohraniční stráže a kozáků.
Celkem měla ruská kavkazská armáda přibližně 153 praporů, 175 kozáckých setin a 350 děl. Proti ní stála osmanská 3. armáda. V dubnu 1917 byla ruská kavkazská armáda přetvořena v kavkazský front.