V tomto článku prozkoumáme dopad Rudolf de la Vigne na dnešní společnost. Od svého vzniku upoutá Rudolf de la Vigne pozornost lidí po celém světě a vyvolává vášnivé a emotivní diskuse. V průběhu let se Rudolf de la Vigne vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve společnosti a ovlivnil různé aspekty každodenního života. Prostřednictvím této analýzy prozkoumáme roli, kterou Rudolf de la Vigne hraje v kultuře, politice, ekonomice a dalších oblastech, a také její vliv na způsob, jakým lidé vnímají svět kolem sebe. S kritickým a reflexivním pohledem se budeme snažit lépe porozumět dopadu, který Rudolf de la Vigne měla a nadále má na naši společnost.
| Rudolf de la Vigne | |
|---|---|
| Narození | 23. prosince 1920 Česká Lípa |
| Úmrtí | 2004 (ve věku 83–84 let) |
| Povolání | fotbalista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rudolf de la Vigne (23. prosince 1920 Česká Lípa – 2004 Německo) byl profesionální fotbalista, útočník a pozdější fotbalový trenér německé národnosti pocházející z Československa. Otec Karl de la Vigne byl železničářem, rodina bydlela v Manušicích u České Lípy v čp. 42.
Před druhou světovou válkou hrál Rudolf v českolipském fotbalovém klubu (Deutschen Sportverein Böhmisch Leipa), později hrál i za tým Skalice u České Lípy.[1] Od podzimu 1938 až do nástupu do Wehrmachtu v roce 1940 hrál již profesionálně nejvyšší fotbalovou soutěž za Varnsdorf tzv. Sudetskou ligu. V roce 1940 byl jako parašutista zajat a deportován jako válečný zajatec do Kanady. Tam vytvořil ze zajatců fotbalový tým a sám používal přezdívku „Bella“. Po návratu z kanadského zajetí působí od roku 1948 jako útočník ligového týmu VfR Mannheim.[2] Pracoval a žil v Manheimu, kde provozoval obchod s cigaretami a barvířský obchod.[1] Později působí také jako fotbalový trenér. Jeho mladší bratr Karli padl v bitvě o Berlín.[3]