Rudolf Stillfried

V dnešním světě je Rudolf Stillfried nadále velmi aktuální a zajímavé téma. V průběhu historie měl Rudolf Stillfried významný dopad na různé aspekty společnosti, kultury a každodenního života. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Rudolf Stillfried a také jeho vliv v různých oblastech. Od svého vzniku až po dnešní vývoj Rudolf Stillfried vyvolal nekonečné debaty, výzkumy a úvahy, které přispěly k obohacení našich znalostí na toto téma. Prostřednictvím hluboké a promyšlené analýzy se pokusíme osvětlit nejdůležitější aspekty Rudolf Stillfried a jeho význam v současném světě.

Rudolf svobodný pán Stillfried
Poslanec moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1884 – 1890
Ve funkci:
1896 – 1913
Narození15. června 1849
zámek Vizovice
Úmrtí9. dubna 1921 (ve věku 71 let)
Brno
Místo pohřbeníhřbitov Vizovice
RodičeFilip Stillfried z Ratenic
DětiMaria Anna Boos-Waldeck
Profesevelkostatkář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf svobodný pán Stillfried z Ratenic (Rudolf Freiherr Stillfried von und zu Rattonitz, 15. června 1849 Vizovice[1] – 9. dubna 1921 Brno[2]) byl moravský šlechtic, politik a velkostatkář z rodu Stillfriedů z Ratenic. Původně sloužil v armádě, později byl aktivním účastníkem veřejného života na Moravě, v letech 1884–1890 a 1896–1913 byl poslancem Moravského zemského sněmu. Jeho sídlem byl zámek ve Vizovicích.

Životopis

Zámek Vizovice, hlavní sídlo rodu Stillfriedu v 19. a 20. století

Pocházel ze starého šlechtického rodu Stillfriedů[3], byl synem barona Filipa Stillfrieda (1808–1887) a jeho manželky Hermíny, rozené hraběnky Batthyányové (1815–1883).

Rudolf od mládí sloužil v armádě, v níž dosáhl hodnosti poručíka. Vojenskou službu opustil v roce 1888, již mezitím se ale aktivně zapojil do veřejného života na Moravě. V letech 1884–1890 byl poslancem Moravského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii, už v roce 1881 byl jmenován c. k. komořím.[4] Znovu byl moravským poslancem v letech 1896–1913. Na půdě sněmu často vystupoval k různým tématům, především z oblasti zemědělství a financí, nabídky do funkcí ve státních úřadech ale odmítal. Byl také prezidentem Spolku na podporu chovu koní na Moravě a členem řady dalších institucí.

V roce 1908 obdržel za zásluhy Řád Františka Josefa.

Rudolf Stillfried z Ratenic zemřel 9. dubna 1921 v zemské nemocnici v Brně na rakovinu prostaty ve věku 71 let, pohřben byl ve Vizovicích.

Rodinné a majetkové poměry

Po otci se v roce 1887 stal dědicem velkostatku Vizovice, ke kterému patřilo 1 750 hektarů půdy.[5] Na zámku Vizovice trvale žil, často ale pobýval také v Bratislavě u příbuzných své manželky v Pálffyovském paláci v Laurinské ulici. Vzhledem k jeho loveckým zájmům jsou doloženy také pobyty na honech na hradě Červený Kameň, taktéž v majetku Pálffyů.[6]

V roce 1887 se v Bratislavě oženil s hraběnkou Aloisií (Luisou) Pálffyovou z Erdődu (1857–1909), dcerou hraběte Štěpána Pálffyho z červenokamenecké rodové linie.[7] Luisa byla dámou Řádu hvězdového kříže[8] a zemřela předčasně na následky těžké cukrovky.[9] Z jejich manželství se narodily dvě dcery, které po Rudolfově úmrtí vlastnily společně velkostatek Vizovice zmenšený pozemkovou reformou.

  • Starší Gabriela (1888–1944), provdaná za hraběte Jiřího Draškoviće z Trakośćanu, svůj podíl prodala v roce 1933 prodala sestře a přesídlila na manželův zámek v Podunajských Biskupicích.
  • Mladší Marie Anna (zvaná Marietta, 1890–1968) se převzetím sestřina podílu stala v roce 1933 majitelkou celého velkostatku Vizovice. Návštěvy Vizovic střídala s pobytem na západočeském zámku Oselce svého manžela hraběte Viktora Boos-Waldecka (1871–1973). Ve Vizovicích pobývali naposledy v létě 1944, z Oselců byli v roce 1945 odsunuti a majetek jim byl zabaven na základě Benešových dekretů.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika 4912, sn. 153 . MZA . Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 17206, sn. 144 . MZA . Dostupné online. 
  3. ↑ Ottův slovník naučný, díl XXIV., Praha, 1906; s. 131–132 (heslo von Stillfried und Rattonitz')'
  4. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1891, Vídeň, 1891; s. 254 dostupné online
  5. ↑ Přehled majetku Rudolfa Stillfrieda in: Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien, Brno, 1899; s. 203–204 dostupné online
  6. ↑ Kolektiv: Koniec starých čias. Poslední Pálfiovci na hradě Červený Kameň 1848–1948; Komárno, 2012; s. 90–92 ISBN 978-80-8056-690-6
  7. ↑ Rodokmen rodu Pálffyů - linie Červený Kameň dostupné online
  8. ↑ Rod Pálffyů in: Gothaisches genealogisches Taschenburch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 811 dostupné online
  9. ↑ HUPKO, Daniel: Z Uhorska na Moravu. Barónka Lujza Stillfriedová, rod. grófka Pálffyová in: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Brno, 2017; s. 21–49 dostupné online
  10. ↑ KALÁBOVÁ, Lenka, KONEČNÝ, Michal: Zámek Vizovice; Národní památkový ústav, Kroměříž, 2020; s. 77–81 ISBN 978-80-907400-6-8

Literatura