V tomto článku se ponoříme do tématu Rudolf Koštejn, problému, který v poslední době vyvolal zájem a debatu. Rudolf Koštejn a jeho implikace v naší společnosti byly diskutovány z různých oblastí, proto je klíčové zabývat se tímto problémem vyčerpávajícím a objektivním způsobem. V tomto směru budeme analyzovat různé aspekty související s Rudolf Koštejn, prozkoumáme jeho původ, vývoj a dopady v současném kontextu. Podobně se zastavíme u různých úhlů pohledu, které existují kolem Rudolf Koštejn, s ohledem na názory a argumenty odborníků v této oblasti. V konečném důsledku je cílem tohoto článku osvětlit Rudolf Koštejn a nabídnout podrobný a vyvážený pohled, který čtenáři umožní plně porozumět této záležitosti a vytvořit si o ní vlastní úsudek.
Rudolf Koštejn | |
---|---|
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1954 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 29. května 1903 Vápno ![]() |
Úmrtí | 24. června 1972 (ve věku 69 let) Praha ![]() |
Profese | novinář a politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Rudolf Koštejn (29. května 1903[1] Vápno[2] – 24. června 1972 Praha[2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.
Vyučil se mlynářem. Už v meziválečném období byl aktivní v komunistickém hnutí. Patřil k zakládajícím členům strany. Na Kolínsku byl ve 30. letech odpovědným redaktorem listu Jednota.[2] Za druhé světové války byl politickým vězněm.[3] 16. března 1939 byl zatčen v rámci akce Gitter a až do konce války byl vězněn.[2]
Po válce se v roce 1945 stal okresním předsedou KSČ v Kolíně.[4] V roce 1946 byl též tajemníkem krajského výboru strany.[3] Během únorového převratu v roce 1948 se podílel na přebírání moci v regionu.[4] Byl předsedou okresního Akčního výboru Národní fronty.[2]
V roce 1946 se uvádí jako mlynářský dělník, bytem Kolín.[5]
V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ.[6] V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Havlíčkův Brod. Mandát zastával do konce funkčního období, tedy do roku 1954.[7]
Zastával i stranické posty. VIII. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[8] V roce 1955 působil jako tajemník krajského výboru Svazu protifašistických bojovníků v Praze.[9]
Zemřel v červnu 1972.[2]