Roman Blaško

V dnešním světě je Roman Blaško tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na moderní společnost nebo jednoduše kvůli jeho popularitě, Roman Blaško je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Od svých počátků až po současnost hraje Roman Blaško zásadní roli v životech lidí, a proto se stále více lidí snaží o tomto fascinujícím tématu dozvědět více. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Roman Blaško, od jeho počátků až po jeho dnešní vliv, abychom objevili jeho skutečný dosah a význam ve společnosti.

Roman Blaško
Roman Blaško (2020)
Roman Blaško (2020)
3. generální tajemník ÚV KSČ
Úřadující
Ve funkci od:
21. května 2022
PředchůdceJiří Vábr
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození10. července 1969 (55 let)
Moravská Třebová
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloLuboměř
Profesefotograf, redaktor
CommonsRoman Blaško
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roman Blaško (* 10. července 1969 Moravská Třebová[1][2][3]) je český politik, fotograf, publicista a novinář. Je fotografem a novinářem, v letech 2021-2022 byl šéfredaktorem komunistického deníku Haló noviny. Jako šéfredaktor vedl tento deník Haló noviny v nejkritičtějším období, a úspěšně jej následně transformoval na periodikum Naše pravda. Nepravidelně publikuje v týdeníku Literatura-umění-kultura.[4] Dále působí v redakční radě společensko-kulturního časopisu Mozaika. V roce 2015 vydal publikaci Vášně mého života (ISBN 978-80-88035-10-7). Je rozvedený, má dvě děti.

Fotograf

Studoval obor Výtvarná černobílá klasická fotografie v Ostravě. Poté studoval pět a půl roku v ateliéru Jana Saudka na Žižkově v Blodkově ulici. Vyučuje několik let Výtvarnou fotografii v Nadaci Jedličkova ústavu. Z výstavní činnosti měl řadu autorských i kolektivních výstav v Praze, Berlíně, v červenci 2015 v Evropském parlamentu.[5]

Novinář

Spolupracuje od roku 2000 s redakcemi různých periodik. Od 2002 pracuje jako novinář, reportér a fotograf. Od roku 2004–2017 pracoval jako zástupce ředitele vydavatelství a nakladatelství R3. V roce 2018 se stal redaktorem a v prosinci 2021 šéfredaktorem deníku Haló noviny, který ale v dubnu 2022 zanikl.[6][7] Věnuje se především zahraničním reportážím, jako ruská invaze na Ukrajinu, válka v Náhorním Karabachu, politické reportáže z Francie, z Nizozemí, Kosova, Kazachstánu.[8] V roce 2022 mu bylo udělena zvláštní cena Ministerstva zahraničí republiky Kazachstán v mezinárodní novinářské soutěži pod záštitou náměstka ministra zahraničních věci Romana Jurjeviče Vasilenka.

Politické působení

Roman Blaško byl zvolen 21. května 2022 do funkce generálního tajemníka Komunistické strany Československa.[9] Je členem Společnosti česko-kubánského přátelství, Unie spisovatelů, člen ústředního výboru společnosti PEKTUSAN[10], člen Republikové rady Vojáků proti válce. Od srpna do prosince 2014 byl jako řádně registrovaný mezinárodní pozorovatel za Evropský parlament pro podzimní volby do parlamentu (Verchovné rady UA) na Ukrajině. Věnuje se těmto procesům na Ukrajině i nadále. Např. v říjnu 2016 reprezentoval ÚV KSČM na II. celostátní konferenci k regionálním dějinám, pořádané v Čelákovicích komunistickým Klubem společenských věd.[11]

V roce 2019 kandidoval do Evropského parlamentu na 4. místě kandidátky KSČM.[12] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 kandidoval jako člen KSČ za KSČM v obvodu č. 21 – Praha 5.[13] Se ziskem 1,70 % hlasů skončil na předposledním 6. místě a do druhého kola nepostoupil.[14]

V roce 2022 mu byla udělena medaile »Za vlast a svobodu« III. stupně od Českého svazu bojovníků za svobodu a Pamětní medaile »100 let výročí SSSR«.

V září 2022 se jako samozvaný zahraniční pozorovatel zúčastnil referenda v Záporožské oblasti na Ukrajině.[15][16][17]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PLESNÍK, Svetozár. Ivan Černý: Osmdesátpět ku osmdesátipěti. České novinky1.eu . 2020-06-29 . Dostupné online. 
  2. ↑ MARKOVÁ, Eva. Erotika v Babylonu: z inaugurace lechtivé výstavy. Nicemagazine . 2009-06-21 . Dostupné online. 
  3. ↑ Roman Blaško . Komunistická strana Čech a Moravy . Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-24. 
  4. ↑ BLAŠKO, Roman. Poznámky z druhé kapsy. LUK . 2022.04.17 . Dostupné online. 
  5. ↑ Roman Blaško . Centrum FotoŠkoda . Dostupné online. 
  6. ↑ VALNÁ HROMADA a.s. FUTURA. Komunistická strana Čech a Moravy . 2021-12-21 . Dostupné online. 
  7. ↑ Haló noviny po více než 30 letech nahradil týdeník Naše pravda. Komunistická strana Čech a Moravy . 2022-05-01 . Dostupné online. 
  8. ↑ ČERNÝ, Ivan. Roman Blaško vystavuje . Watch Star Media, s.r.o., 2021-09-27 . Dostupné online. 
  9. ↑ Komunistická strana Československa. Rejstřík politických stran a politických hnutí . Ministerstvo vnitra České republiky . Dostupné online. 
  10. ↑ Obchodní rejstřík - Společnost česko-korejského přátelství Pektusan z.s.. Kurzy.cz . . Dostupné online. 
  11. ↑ Protokol z II. celostátní konference k regionálním dějinám 29. a 30. října 2016 v Čelákovicích . Klub společenských věd . S. 13 ad.. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. ↑ Konečná vede KSČM do eurovoleb. Hrozí, že se EU rozpadne, i další války, říká. iDNES.cz . 2018-12-15 . Dostupné online. 
  13. ↑ Ideální uspořádání je novodobý socialismus, říká kandidát KSČ do europarlamentu. Aktuálně.cz . Economia, 2019-03-10 . Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020, Výsledky hlasování, Obvod: 21 – Praha 5 . Český statistický úřad, 2020 . Dostupné online. 
  15. ↑ Ruští okupanti nutí lidi hlasovat i dvakrát, „referenda“ jsou v plném proudu, iDnes.cz, 24. 9. 2022, iDnes, ČTK
  16. ↑ WIRNITZER, Jan. Ruské „referendum“ na Ukrajině pomáhá legitimizovat český komunista. Deník N . 2022-09-24 . Dostupné online. 
  17. ↑ PIKA, Tomáš. České pozorovatele pseudoreferend na Donbase zatím policie nestíhá, případ teprve vyhodnocuje. iROZHLAS . Český rozhlas, 2022-09-27 . Dostupné online. 

Externí odkazy