V dnešním světě se Rodinný dům Václava Ornsta stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od svého významu v profesionální sféře až po jeho dopad na každodenní život, Rodinný dům Václava Ornsta upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a povolání. S fascinující historií a slibnou budoucností je Rodinný dům Václava Ornsta tématem, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky. V tomto článku prozkoumáme nejdůležitější aspekty Rodinný dům Václava Ornsta a jeho vliv na různé aspekty života a poskytneme přehled, který poslouží jako základ pro pochopení jeho důležitosti a možných dopadů.
Růženy Svobodové 18 | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Adresa | Severní Předměstí, ![]() |
Ulice | Růženy Svobodové |
Souřadnice | 49°45′57,64″ s. š., 13°22′2,58″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 12884/4-4956 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rodinný dům Václava Ornsta je společně s vilou Heřmana Konejla jednou z nejvýraznějších plzeňských funkcionalistických staveb.[1] Vila stojí v ulici Růženy Svobodové v Plzni - Severním předměstí.[2]
Vilu si nechal ve 30. letech 20. století postavit ve vilové čtvrti v Plzni – Lochotíně viceředitel muniční továrny Škodových závodů Ing. Václav Ornst. Zpracování projektu zadal plzeňskému architektovi Václavu Neckářovi, který plány vily dokončil v červnu 1930. Vilu pak v letech 1930–31 realizoval plzeňský stavitel Antonín Štipl.[3]
V 60. letech 20. století byly na domě provedeny některé stavební úpravy (přístavba garáže na zahradě, rozdělení interiéru na dvě bytové jednotky), původní architektonický výraz ale zůstal zachován.[2]
Dům byl v roce 1994 prohlášen kulturní památkou.[3]
Vila je samostatně stojícím objektem situovaným ve svahu, má dvě až tři nadzemní podlaží. Stojí na nepravidelném půdorysu přibližně tvaru L.[3] Směrem do ulice je orientován schodišťový arkýř, směrem do zahrady je pak obrácena střešní terasa, která tvoří polovinu třetího podlaží.[1]
Puristické fasády z hladké bílé omítky jsou střídány tabulkovými okny, jejichž velikost prozrazuje funkci místností za nimi. Celkový dojem doplňují trubková zábradlí střešní terasy a malé terasy nad hlavním vstupem.[2]
Ve zvýšeném suterénu byla původně umístěna prádelna, sklep a garáž, v prvním patře vstupní hala, kuchyně, reprezentační společenský pokoj a jídelna (z místností přístupná terasa a vstup na zahradu) a ve druhém patře všechny ložnice, pokoj pro hosty, koupelna a šatna.[3] Obytné místnoosti byly záměrně orientovány směrem na jih, tedy do zahrady, technické místnosti naopak na sever směrem do ulice.[2]