Robert II. z Artois

V dnešní době je Robert II. z Artois tématem velkého významu v dnešní společnosti. S rozvojem technologií a globalizací se Robert II. z Artois stal velmi důležitým v různých oblastech každodenního života. Od pracovního světa po osobní sféru je Robert II. z Artois tématem, které vyvolalo různé debaty a protichůdné názory. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Robert II. z Artois a analyzujeme jeho dopad na dnešní svět. Od svých počátků až po vývoj v průběhu času je Robert II. z Artois tématem, které nás nepřestává překvapovat a zpochybňovat naše přesvědčení a perspektivy.

Robert II. z Artois
hrabě z Artois
Portrét
Robert z Artois s králem
Narození1250?
Úmrtí11. července 1302
Kortrijk
Pohřbenklášter Maubuisson
ManželkyAmicie z Courtenay
Anežka z Dampierre
Markéta z Avesnes
PotomciMahaut z Artois
Filip z Artois
Robert
DynastieArtois
OtecRobert I. z Artois
MatkaMatylda Brabantská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert II. z Artois (francouzsky Robert II d'Artois, 125011. července 1302, Kortrijk) byl hrabě z Artois, regent neapolského království a vášnivý milovník turnajového klání.[1].

Život

Robertova pečeť
Robert s Artois v boji s Vlámy (středověká iluminace)

Narodil se jako pohrobek hraběte Roberta z manželství s Matyldou, dcerou brabantského vévody Jindřicha II. Jeho otec byl mladším synem krále a zahynul na křížové výpravě. Robert šel v otcových šlépějích, na letnice roku 1267[2] byl královským strýcem pasován na rytíře a již ve dvaceti letech se zúčastnil křížové výpravy do Egypta. Soudobí kronikáři nešetřili chválou na jeho chrabrost v boji.[3]

15. srpna 1271 jej bratranec Filip III. během své královské korunovace poctil výsadou nést meč „Joyeuse“ a v letech následujících stoupala Robertova hvězda výš a výš. Podílel se na pádu králova oblíbence Petra z La Brosse.[3] V září 1282 se přesunul do Itálie, kde jeho strýc Karel utrpěl po Sicilských nešporách velkou ztrátu v podobě ostrovní části Sicilského království. Byl Karlovi nápomocen až do jeho smrti na počátku roku 1285 a poté byl jmenován do funkce regenta, protože následník trůnu byl do roku 1288 v aragonském vězení. Koncem roku 1291 byl Robert králem Filipem III. povolán zpět do vlasti.[4]

Po návratu do Francie se opět osvědčil v královských službách. Zdá se, že v královské radě patřil k zastáncům ostré linie a ve sporu s papežem Bonifácem VIII. byl „vyznavačem královského náboženství“.[5]

Roku 1296 vedl tažení do Akvitánie, v únoru 1297 porazil Angličany u Bonnegarde.[6] V létě téhož roku v bitvě u Furnes porazil Vlámy vedené hrabaty Vítem z Dampierre a Walramem z Jülichu. V bitvě byl vážně zraněn Robertův jediný syn a o rok později na následky zemřel. V létě 1302 byl Robert jmenován velitelem nového tažení do vzpurných Flander, kde v bitvě u Courtrai našel svou smrt.

Hrabě Robert z Artois, provázený řadou baronů a rytířů, se převelice zmužile bil s těmi z Brugg, byl ale nakonec stržen ze sedla svého hřebce, a vzápětí jej jeden udeřil kyjem přes obličej, který odhalil, a dobrý hrabě z Artois křičel: „Zajměte, zajměte hraběte z Artois, udělá vás bohatými!“ Jeden přistoupil s mečem obnaženým a pravou paži mu odsekl, až padla na zem. Pak klesl statečný hrabě a tolika ostřími dostal rány na tělo, až byl jimi ubit...
— Velké kroniky svatodivišské[7]

Byl pohřben v cisterciáckém klášteře Maubuisson a zřejmě dcera Mahaut byla objednavatelkou jeho dřevěné jezdecké sochy, která stála v bazilice Notre Dame v Boulogne-sur-Mer, významném poutním místě té doby. Roku 1309 poskytla finanční dar, aby byla u otcova památníku pravidelně sloužena mše a rozsvěceny svíce.[8]

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Ludvík VII. Francouzský
 
 
Filip II. August
 
 
 
 
 
 
Adéla ze Champagne
 
 
Ludvík VIII. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Balduin V. Henegavský
 
 
Alžběta Henegavská
 
 
 
 
 
 
Markéta I. Flanderská
 
 
Robert z Artois
 
 
 
 
 
 
Sancho III. Kastilský
 
 
Alfons VIII. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Blanka Navarrská
 
 
Blanka Kastilská
 
 
 
 
 
 
Jindřich II. Plantagenet
 
 
Eleonora Anglická
 
 
 
 
 
 
Eleonora Akvitánská
 
Robert II. z Artois
 
 
 
 
 
Geoffroy III. Brabantský
 
 
Jindřich I. Brabantský
 
 
 
 
 
 
Markéta Limburská
 
 
Jindřich II. Brabantský
 
 
 
 
 
 
Matěj Alsaský
 
 
Matylda Buloňská
 
 
 
 
 
 
Marie z Boulogne
 
 
Matylda Brabantská
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Barbarossa
 
 
Filip Švábský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Burgundská
 
 
Marie Štaufská
 
 
 
 
 
 
Izák II. Angelos
 
 
Irena Angelovna
 
 
 
 
 
 
Irena
 

Odkazy

Poznámky


Reference

  1. HÉLARY, Xavier. Courtrai 11. července 1302. Praha: Karolinum, 2017. 147 s. ISBN 978-80-246-3609-2. S. 45. 
  2. LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha: Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5. S. 186. 
  3. a b Hélary, str. 44
  4. Hélary, str. 44–45
  5. Hélary, str. 46
  6. Hélary, str.45
  7. KOVAŘÍK, Jiří. Rytířská krev : (1208-1346) : rytířské bitvy a osudy II. Praha: Mladá fronta, 2006. 338 s. ISBN 80-204-1401-0. S. 211. 
  8. KOVÁČ, Peter. Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.. Praha: Petr Kováč - Ars Auro Prior, 2010. ISBN 978-80-904298-2-6. S. 208. 

Literatura

Externí odkazy

Předchůdce:
Robert I.
Znak z doby nástupu Hrabě z Artois
12501302
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Mahaut