V tomto článku prozkoumáme všechny aspekty Richenza Polská (1116), od jeho počátků až po jeho dnešní dopad. Richenza Polská (1116) je téma, které v průběhu let upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí a jeho relevance je stále patrná v různých oblastech. V následujících několika řádcích pečlivě prozkoumáme nejdůležitější aspekty Richenza Polská (1116), jeho vývoj v čase a jeho přítomnost v dnešní společnosti. Kromě toho budeme analyzovat jeho vliv v různých oblastech a nabídneme kompletní a podrobnou vizi Richenza Polská (1116), která čtenáři umožní lépe porozumět jeho důležitosti a významu v moderním světě.
| Richenza Polská | |
|---|---|
| královna Švédska | |
| Narození | 12. duben 1116 Krakov |
| Úmrtí | po 25. prosinci 1156 |
| Manželé | Magnus Nilsson Volodar z Minsku? Sverker I. |
| Potomci | Knut V. Dánský, Burislev Švédský, Žofie Novgorodská a Vasilko z Minska |
| Dynastie | Piastovci |
| Otec | Boleslav III. Křivoústý |
| Matka | Salomena z Bergu |
| Příbuzní | Anežka Polská, Dobroněha Ludgarda Polská, Judita Polská, Jindřich Sandoměřský, Boleslav IV. Kadeřavý, Kazimír II. Spravedlivý, Měšek III. Starý, Vladislav II. Vyhnanec a Lešek Polský (sourozenci) Niels of Aarhus, Valdemar of Denmark, Hildegarda Dánská a Brigita Dánská (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Richenza Polská (švédsky Rikissa Burislevsdotter, polsky Ryksa Bolesławówna; 12. duben 1116 – po 25. prosinci 1156) byla dvakrát švédská královna a také kněžna z Minsku. Byla dcerou polského knížete Boleslava III. a jeho druhé manželky Salomeny.
Boleslav III. uzavřel protipomořanskou alianci s králem Nielsem Dánským. Aby toto spojenectví zpečetili, Boleslavova dcera Richenza se okolo roku 1127 vdala za Nielsova syna Magnuse. Svému manželovi porodila dva syny: Knuta v roce 1129 a Nielse v roce 1130.[1][2]
Magnus si po smrti švédského krále Inge II. nárokoval švédský trůn jako nejstarší vnuk Inge I. Ovládl část Švédska a Richenza se tak stala švédskou královnou. Magnusovým rivalem byl Ragnvald Knaphövde a Saxo Grammaticus píše, že Ragnvald byl zavražděn přívrženci Magnuse. Úspěšnějším však nakonec byl Sverker I., který v roce 1130 Magnuse vystrnadil z Västergötlandu a zemi sjednotil pod svou vládou.
Richenza se s manželem vrátila do Dánska. Zde popularita šlesvického vévody Knuta Lavarda přiměla Magnuse a jeho otce Nielse nařídit jeho vraždu (7. ledna 1131). Proti Nielsovi se vzbouřil jiný příbuzný, Erik (II.), který ho nakonec v roce 1134 u Foteviku porazil. Magnus v této bitvě zahynul a Niels byl zabit krátce nato. Vdova Richenza se vrátila do Polska, své dva syny zjevně zanechala v Dánsku.
Boleslav III. našel dceři nového manžela. Jejím manželem byl jistý "Valador", pravdpědobně Volodar (bělorusky Valadar) z Minsku, který pod svou vládou sjednotil oblast měst Minsk, Polock a Grodno. Během manželství Richenza porodila tři děti: Vladimíra (pozdější vládce Minsku), Vasilka a dceru Sofii.
Okolo roku 1145 zřejmě polsko-minská unie ztratila výhody a manželství se rozpadlo. Richenza se opět vrátila do Polska, dceru vzala s sebou, kdežto synové zůstali s otcem.
Okolo roku 1148 zemřela manželka Sverkera I. Ulvhild Håkansdotter. Brzy poté se ovdovělý švédský král oženil s Richenzou, která ke švédskému dvoru přivedla i svou dceru. Z manželství se narodil syn Boleslas/Burislev Sverkerson, pojmenovaný po Richenzinu otci, a kroniky uvádějí ještě jednoho, pravděpodobně mladšího syna Sune Sik Sverkerssona.[3]
V roce 1150 se Richenzin syn Knut V., bojující o dánský trůn, uchýlil do Švédska. Richenzino manželství se švédským králem jí dávalo možnost synovi pomoci a někteří historici předpokládají, že to byl také zčásti důvod, proč se za Sverkera vdala. V roce 1156 se Knut V. oženil se Sverkerovou dcerou z prvního manželství Helenou. Koncem toho roku byl Sverker zavražděn.
V roce 1157 se Richenzina dcera Sofie provdala za spoluvládce Dánska Valdemara I. (od roku 1154 byli zasnoubeni); 9. srpna toho roku byl Knut V. zabit na oslavě muži dalšího spoluvládce Svena III. V roce 1158 zemřel Richenzin druhý syn Niels, zřejmě mnich v Esromu.
Ví se, že Richenza Sverkera přežila, ale fakta o jejím dalším životě nejsou známá.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richeza of Poland, Queen of Sweden na anglické Wikipedii.
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ulvhild Håkansdotter |
1127 – 1130 Richenza Polská (1116) |
Nástupce: Ulvhild Håkansdotter |
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ulvhild Håkansdotter |
1148 – 1156 Richenza Polská (1116) |
Nástupce: Kristina Björnsdotter |