Reforma katalánského pravopisu

V tomto článku se budeme věnovat tématu Reforma katalánského pravopisu, který vzbudil v dnešní společnosti velký zájem díky své relevanci a dopadu v různých oblastech. Reforma katalánského pravopisu je téma, které vyvolalo kontroverze a debaty a také vzbudilo zájem odborníků a specialistů v oboru. V tomto směru budeme zkoumat různé aspekty související s Reforma katalánského pravopisu, zkoumat jeho původ, vývoj, důsledky a možná řešení. Není pochyb o tom, že Reforma katalánského pravopisu představuje v současném kontextu velmi důležité téma, proto je nezbytné prohloubit jeho pochopení a analýzu.

Reforma pravopisu je typ jazykového plánování, který má za cíl výrazně změnit pravopis určitého jazyka. Obvykle se zakládá na adaptaci pravopisu na mluvenou podobu jazyka, která se vyvinula rychleji, nebo, v případě, že neexistují společná pravidla pravopisu, na jejich standardizaci. Hledá a uplatňuje pravidelné tvary slovní zásoby a gramatiky a zjednodušuje tak proces jejich učení. Zároveň poskytuje nakladatelstvím standardizovanou formu jazyka a snižuje počet nejasností.[1]

Reformy pravopisu katalánského jazyka

Na začátku dvacátých let dvacátého století zřídil Institut d'Estudis Catalans (zkráceně IEC, česky: Institut katalánských studií)  výbor věnující se nastavení pravidel, která by ukončila chaos a anarchii v katalánském pravopisu.[2] Tato reforma pravopisu, jako téměř každá, odstartovala debatu mezi jejími zastánci a odpůrci. Když v roce 1913 Institut katalánských studií vydal Normes ortogràfiques (česky: Pravidla pravopisu), byla kvůli vlně kritiky ze strany například básníka Marià Aguiló i Fustera a lingvisty Pompeu Fabra i Pocha[3] založena nová Acadèmia de la Llengua Catalana (česky: Akademie katalánského jazyka), která se proti reformě ohrazovala[4][5]. V roce 2013, na sté výročí této reformy, Isidor Marí Mayans, prezident filologické sekce Institutu katalánských studií, uvedl následující: "i když si to často plně neuvědomujeme, dosažení shody v tom, jak má vypadat nová norma, je historicky nanejvýš významné, neboť otevřela dveře dalším snahám o docílení jednotné podoby jazyka. V roce 1918 tak vznikla gramatika a roku 1932 slovník."[6]

V současné době pomáhá Termcat uživatelům katalánštiny začlenit neologismy do normalizačního procesu.[7] Jedná se například o zachování cizí podoby slova whisky, přejmutí slova pàrquing nebo jeho změnu na aparcament nebo nahrazení cizího slova hard disk formou "čistou" (disc dur).

Seznam reforem pravopisu a gramatiky katalánského jazyka

Poté, co Institut katalánských studií publikoval Normes ortogràfiques (1913), a po přípravné práci Pompeu Fabra i Pocha, následovalo několik menších reforem.

  • 1962: povolení variant přivlastňovacích zájmen meua, teua... a variant slovesných tvarů cantam, cantau, cantassis... [8]
  • 1984: podstatná jména s koncovkou -es (judes, mecenes, Atenàgores..)[9]
  • 1992 (1999) pravidlo o koncovce první osoby přítomného času sloves v indikativu ve dialektu na Baleárech[10]
  • 1993: interpunkční znaménka pro otázku a rozkaz[11]
  • 1995: spojovník[12]
  • 1996: jak napsat slova složená a slova s předponou, která začínají na etymologické s následované souhláskou[13]
  • 1996: znázornění časování sloves v "Instruccions per al maneig del diccionari"[14]
  • 2006: "Ortografia" v Gramàtica normativa valenciana[15], kterou vydala Acadèmia Valenciana de la Llengua.
  • 2016: září 2016 oznámil Institut katalánských studií (IEC) vydání nové publikace Ortografia (Pravopis) s několika novinkami.
  • [16]

Ortografia (Pravopis) byl schválen na plenárním zasedání IEC dne 25. října 2016.[17] Jedna z nejkomentovanějších novinek bylo odstranění větší části diakritických znamének tak, že seznam slov s diakritickým přízvukem byla snížena na patnáct. Také byla odstraněna diakritická znaménka u slov složených a jejich derivátů. Ortografia catalana (Katalánský pravopis) můžete najít na webových stránkách Institutu katalánských studií, odkud je možné jej také stáhnout.  Tištěné vydání vyšlo v roce 2017. Nová pravidla nabudou trvalou platnost po uplynutí čtyřleté aklimatizační lhůty, důležité zejména v oblasti vzdělávání a vydavatelské činnosti, neboť ty odpovídají za to, změny efektivně rozšířit do povědomí veřejnosti.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reforma ortogràfica na katalánské Wikipedii.

  1. ↑ Normes ortogràfiques del 1913, Introducció
  2. ↑ «Publicació de les Normes ortogràfiques de l’Institut d’Estudis Catalans (Gener 1913)», Generalitat de Catalunya, 201.
  3. ↑ «Pompeu Fabra i Poch». L'Enciclopèdia.cat. Barcelona: Grup Enciclopèdia Catalana.
  4. ↑ «Normes ortogràfiques». L'Enciclopèdia.cat. Barcelona: Grup Enciclopèdia Catalana.
  5. ↑ «Academia de la Llengua Catalana». L'Enciclopèdia.cat. Barcelona: Grup Enciclopèdia Catalana.
  6. ↑ «Presentació», 2013 Cent Anys Normes Ortogràfiques, Institut d'Estudis Catalans (IEC), 2013
  7. ↑ «El Termcat» Archivováno 7. 7. 2018 na Wayback Machine., Termcat, [Consultat 31 de juliol de 2013
  8. ↑ «Qüestions gramaticals» Archivováno 8. 6. 2016 na Wayback Machine., Institut d'Estudis Catalans, 1990
  9. ↑ «Noves normes ortogràfiques sobre els noms en -es (acord del 7 de febrer de 1984)» Archivováno 8. 6. 2016 na Wayback Machine., Institut d'Estudis Catalans, 1990
  10. ↑ «Sobre la grafia de la persona 1 del present d’indicatiu dels verbs a les Illes Balears (Acord del 15 de maig de 1992, modificat el 2 de juliol de 1999)» Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine., Institut d'Estudis Catalans, 1996
  11. ↑ « Els signes d’interrogació i d’admiració (Acord de l’11 de juny de 1993)» Archivováno 6. 9. 2011 na Wayback Machine.,Institut d'Estudis Catalans, 1990
  12. ↑ «L’ús del guionet en l’escriptura dels mots formats per composició o per prefixació (Acord del 15 de març de 1996)» Archivováno 21. 10. 2016 na Wayback Machine., Institut d'Estudis Catalans, 1996
  13. ↑ « Sobre la grafia dels mots compostos i prefixats que contenen formants amb una essa inicial etimològica seguida de consonant (Acord del 19 de gener de 1996)» Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.,Institut d'Estudis Catalans, 1996
  14. ↑ «Diccionari de la llengua catalana. Representació de la flexió verbal en les «Instruccions per al maneig del diccionari» (Acord del 17 de maig de 1996)», Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine. Institut d'Estudis Catalans, 1996
  15. ↑ Acadèmia Valenciana de la Llengua. Gramàtica normativa valenciana Archivováno 17. 10. 2016 na Wayback Machine.. València: Acadèmia Valenciana de la Llengua, 2006. ISBN 84-482-4422-2.
  16. ↑ «El Ple de l'IEC ratifica la Gramàtica de la llengua catalana, i la Secció Filològica presenta al Ple la proposta d'Ortografia». Web de l'Institut d'Estudis Catalans, 29-09-2016 .
  17. ↑ «El Ple de l'IEC ratifica per consens la nova versió de l'Ortografia catalana». www.iec.cat, 25-10-2016. .

Související články

Externí odkazy