Refektář
V dnešním světě získal Refektář nebývalý význam. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, ekonomiku, vědu nebo kulturu, Refektář dnes zaujímá přední místo. Jeho mnohostranné aspekty a jeho význam v různých oblastech z něj činí téma širokého zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Refektář a jeho vliv na každodenní život. Prostřednictvím hloubkové a eklektické analýzy se budeme snažit lépe porozumět důležitosti Refektář dnes a jeho potenciálním důsledkům pro budoucnost.
Refektář (latinsky refectorium, pocházející z reficere, tzn. „obnovit“) je společná jídelna mnichů v křesťanských klášterech nebo řeholních domech, ale i v jiných sakrálních stavbách.
Některé kláštery, budované především v časech baroka,[1] měly refektář letní a zimní. Refektář nesloužil k pouhému stravování, ale i k sérií obřadů, které jídlo provázely – modlitbám, požehnání a meditaci. Vzhledem ke shromáždění společenstva se zde řešily také některé provozní záležitosti.
Ve středověkých klášterech bývalo v jižním křídle kláštera. V jeho sousedství bylo lavatorium, kde si mniši před jídlem umývali ruce.
Další fotografie
-
Refektář pražského Klementina – dnes studovna Národní knihovny -
Refektář pražského dominikánského kláštera -
Refektář ústavu pro přestárlé v Montréalu -
Jídelna v Roženském klášteře na jihu Bulharska -
Klášter Deir er-Raiyan v Libyjské poušti v Egyptě
.jpg)
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.castles.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-31.
