Red Bull Air Race

Red Bull Air Race World Championship je mistrovství světa leteckých závodů oficiálně akreditované Mezinárodní leteckou federací (FAI), kde piloti musí proletět vzdušnými pylony vymezenou trať v co nejrychlejším čase. Jednotlivé závody se konají nad pevninou i nad vodní hladinou.

Soutěž byla založena v roce 2003 společností Red Bull jako světová série, od roku 2005 funguje jako mistrovství světa. Pro rok 2011, 2012 a 2013 byly všechny závody zrušeny. Aktuálním držitelem mistrovského titulu je vítěz ročníků 2009 a 2010 britský pilot Paul Bonhomme^[1].

Od roku 2010 je členem startovního pole mistrovské třídy také český pilot Martin Šonka, který létá na stroji Zivko Edge 540. Celkově se ve svém premiérovém ročníku umístil na 14. místě se ziskem 2 bodů. Po obnovení soutěže v sezóně 2014, ve které organizátor soutěže přikročil ke standardizaci motorů a vrtulí, získal 18 bodů a skončil celkově osmý.^[2] V aktuálně posledním ročníku 2015 skončil se ziskem 29 bodů na celkové čtvrté příčce.^[3]

29. května 2019 oznámila společnost Red Bull ukončení soutěže a zkrácení ročníku 2019 na čtyři závody. ^[4]

• Trénink: Dva tréninkové dny, které se oba sestávají ze dvou tréninků. Každý pilot se musí zúčastnit minimálně dvou tréninků. Čas ze čtvrtého tréninku určuje pořadí pro start ve kvalifikaci.
• Kvalifikace: Dva kvalifikační lety den před hlavním závodem. Lepší z těchto dvou kvalifikačních časů určuje pořadí pilotů a nasazení do dvojic v TOP 14 (první proti poslednímu, druhý proti předposlednímu, atp.).
• Round of 14: Jeden let, 7 dvojic, vítězové dvojic + 1 nejrychlejší poražený (lucky loser) postupují do Super 8. Výsledné časy v Round of 14 určují konečné 9. – 14. místo.
• Round of 8: Jeden let, 4 dvojice, vítězové dvojic postupují do Final 4. Výsledné časy v Round of 8 určují konečné 5. – 8. místo.
• Final 4: Jeden let, výsledné časy určují 1. – 4. místo.

Od ročníku 2019 se udělují body za umístění v kvalifikaci. V hlavním závodu jsou pak udělovány zvláštní body za postup do dalších fází závodů, tedy následujícím způsobem:^[5]

Do ročníku 2018 se používal systém bodování bez výrazných rozdílů mezi čtvrtým a pátým, resp. osmým a devátým místem. Zároveň nebylo v celkové klasifikaci zohledněno umístění v kvalifikaci.

Elite/Master Class

Rok	Vítěz	2. místo	3. místo	4. místo
2003	Péter Besenyei	Klaus Schrodt	Kirby Chambliss	Jurgis Kairys
2004	Kirby Chambliss	Péter Besenyei	Steve Jones	Klaus Schrodt
2005	Mike Mangold	Péter Besenyei	Kirby Chambliss	Klaus Schrodt
2006	Kirby Chambliss	Péter Besenyei	Mike Mangold	Paul Bonhomme
2007	Mike Mangold	Paul Bonhomme	Péter Besenyei	Kirby Chambliss
2008	Hannes Arch	Paul Bonhomme	Kirby Chambliss	Mike Mangold
2009	Paul Bonhomme	Hannes Arch	Matt Hall	Kirby Chambliss
2010	Paul Bonhomme	Hannes Arch	Nigel Lamb	Kirby Chambliss
2011	Zrušeno
2012
2013
2014	Nigel Lamb	Hannes Arch	Paul Bonhomme	Nicolas Ivanoff
2015	Paul Bonhomme	Matt Hall	Hannes Arch	Martin Šonka
2016	Matthias Dolderer	Matt Hall	Hannes Arch	Nigel Lamb
2017	Yoshihide Muroya	Martin Šonka	Pete McLeod	Kirby Chambliss
2018	Martin Šonka	Matt Hall	Michael Goulian	Mikaël Brageot
2019	Matt Hall	Yoshihide Muroya	Martin Šonka	Ben Murphy

Challenger Class

Rok	Celkový vítěz	Vítěz bodování
2014	Petr Kopfstein	François Le Vot
2015	Mikaël Brageot	Mikaël Brageot
2016	Florian Bergér	Florian Bergér
2017	Florian Bergér	Florian Bergér
2018	Luke Czepiela	Florian Bergér
2019	Florian Bergér	Florian Bergér

Pořadí do 8. září 2019:

Poř.	Pilot	Vítězství
1.	Paul Bonhomme	19
2.	Hannes Arch	11
3.	Kirby Chambliss	10
4.	Mike Mangold	9
5.	Péter Besenyei	8
	Yoshihide Muroya
7.	Matt Hall	7
8.	Martin Šonka	6
9.	Nicolas Ivanoff	5
10.	Matthias Dolderer	3
	Michael Goulian
12.	Steve Jones	2
13.	Nigel Lamb	1
	Pete McLeod
Celkem:		93

• Martin Šonka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Red Bull Air Race na Wikimedia Commons
• Red Bull Air Race - oficiální stránka
  • Red Bull Air Race na Facebooku
  • Red Bull Air Race na X (dříve Twitteru)
  • Red Bull Air Race na Instagramu