Rataje nad Sázavou
V tomto článku se budeme věnovat tématu Rataje nad Sázavou z různých pohledů a úhlů s cílem poskytnout komplexní a úplný pohled na toto téma. Budeme analyzovat jeho dopad v různých kontextech, jeho vývoj v čase, stejně jako různé názory a postoje, které na věc existují. Rataje nad Sázavou je aktuální téma, které vzbuzuje velký zájem a diskuse, a proto je nezbytné se mu věnovat důsledně a vyčerpávajícím způsobem. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme našim čtenářům nabídnout podrobnou a obohacující vizi Rataje nad Sázavou s cílem přispět k poznání a pochopení tohoto konkrétního tématu.
| Rataje nad Sázavou | |
|---|---|
 letecký pohled od západu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Uhlířské Janovice |
| Obec s rozšířenou působností | Kutná Hora (správní obvod) |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′31″ s. š., 14°57′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 544 (2024)[1] |
| Rozloha | 13,30 km²[2] |
| Nadmořská výška | 383 m n. m. |
| PSČ | 285 07 |
| Počet domů | 374 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Zámecká 1 285 07 Rataje nad Sázavou [email protected] |
| Starosta | Ing. Luboš Kubát |
| Oficiální web: www | |
  Rataje nad Sázavou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 534358 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Rataje nad Sázavou (dříve Rataje Hrazené,[4] německy Ratais an der Sasau) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 27 km jihozápadně od Kutné Hory, 6 km jihovýchodně od města Sázava a 9 km jihozápadně od Uhlířských Janovic. Žije v něm 544[1] obyvatel. Historické jádro městyse je městskou památkovou zónou
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1289. Ve 14. století, kdy Rataje patřily pánům z Lipé, vznikl na SV konci obce Přední hrad, poprvé připomínaný roku 1346. V roce 1403 hrad spravoval Hanuš z Lipé, jelikož dědic Jan Ptáček ještě nebyl dospělý. V témže roce se na hradě ukryl Racek Kobyla se svou družinou, jelikož uprchli ze Skalice. V polovině 16. století byl přestavěn v renesančním a kolem roku 1675 v raně barokním slohu na dnešní zámek. Na JZ konci obce na ostrohu vznikl rovněž ve 14. století hrad Pirkštejn, zčásti přestavěný roku 1724 na faru.[5]
S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[6] V roce 2008 bylo v ratajském zámku otevřeno Muzeum středního Posázaví.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[7]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
- 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[9]
- 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Rok 1932
V městysi Rataje nad Sázavou (přísl. Ledečko, Vraník, 1029 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] lékař, biograf Sokol, výroba cementového zboží, cihelna, cukrář, obchod s cukrovinkami, drogerie, elektrárna, 2 holiči, 7 hostinců, 2 hotely, klempíř, 2 koláři, 2 kováři, kožešník, 3 krejčí, 3 mlýny, 3 obuvníci, 3 pekaři, 3 pily, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, 4 řezníci, sklenář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, stavitel, 5 obchodů se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky, 3 truhláři, obchod s uzenářským zbožím, velkostatek lesní správy spolku Budoucnost, zahradnictví, 2 zámečníci, zednický mistr, zubní ateliér.
Části městyse
- Malovidy
- Mirošovice
- Rataje nad Sázavou
V letech 1850–1949 k městysi patřilo i Ledečko.[13]
Pamětihodnosti
- Hrad Pirkštejn se poprvé připomíná roku 1346.[14] Do hradu se vstupuje po zděném mostě, na jihovýchodní straně se nachází středověká válcová věž s dřevěným bedněním, západní stranu tvoří palác, přestavěný na faru a hospodářská stavení.
- Ratajský zámek, původně Přední hrad, tvoří dnes tři křídla: severní - původně gotické, jižní - renesanční a západní - barokní. Při barokní dostavbě byla přestavěna i obě starší křídla. Okna dostala výrazné pískovcové suprafenestry a budova mohutný portál z roku 1675. Na nádvoří jsou barokní arkády, zčásti s uzavřenou arkádovou chodbou v patře.[15] V zámku je obecní úřad, pošta a Muzeum středního Posázaví.
- Kostel svatého Matouše z let 1675–1691. Snad podle plánů Ondřeje de Guardé je obdélná stavba s valenou klenbou, půlkruhovým presbytářem a kaplí na severní straně. Zvenčí náhrobek z roku 1576. Jednotné původní raně barokní zařízení, hlavní a boční oltáře, mramorové sanktuárium, cínová křtitelnice z roku 1685.
- Kaple svatého Antonína u silnice do Sázavy, otevřená, čtvercová stavba se štítem z konce 18. století.[15]
- Kaple svatého Václava
- Městské opevnění
Galerie
-
Hrad Pirkštejn -
Hrad Pirkštejn -
Zámek Rataje -
Kostel sv. Matouše
Osobnosti
- Jan František Kryštof z Talmberka (1644–1698), biskup královéhradecký
- Antonín Vojtíšek (1771 – po 1820), český hudební skladatel
- Jan Peka (1894–1985), hokejový brankář
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do městyse vedou silnice III. třídy.
- Železnice – Městysem procházejí dvě železniční tratě 014 a 212. Železniční trať 014 Kolín - Uhlířské Janovice - Ledečko je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena v letech 1900 - 1901. Na území městyse jsou na ní železniční zastávky Rataje nad Sázavou, Rataje nad Sázavou předměstí a Mirošovice u Rataj nad Sázavou. Železniční trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou je jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy v přilehlém úseku trati bylo roku 1901. Na území městyse jsou železniční zastávky Rataje nad Sázavou zastávka, Rataje nad Sázavou-Ivaň a Malovidy.
Veřejná doprava 2024
- Autobusová doprava – Městysem vedou autobusové linky 481 Uhlířské Janovice - Soběšín (6 párů spojů o prac. dnech) a 771 Rataje n. S. - Sázava (3 páry spojů o prac. dnech).
- Železniční doprava – Městysem prochází železniční linky S18 Ledečko - Kolín (9 párů spojů denně) a S80 Čerčany - Ledeč nad Sázavou (až 11 párů spojů denně, pouze červen - prosinec).
Turistika
V katastru obce býval populární vodácký kemp Bořeň s chatkami a občerstvením, který leží hned nad ratajským jezem, a pod železničním mostem je stanové tábořiště Na Břečkárně. Leží zde i trampská osada Indiánská rezervace. Rataje jsou navševovány také kvůli české hře KIngdom Come Deliverence, která se odehrává v těchto místech.
V populární kultuře
Do okolí Ratají a jeho hradu je zasazena česká hra Kingdom Come: Deliverance, odehrávající se na začátku 15. stol. Na hradě Pirkštejně se natáčela pohádka Princ Bajaja.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Rataje Hrazené. Sv. 21, str. 317.
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech 3, str. 220.
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1465-1466. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 277.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Pirkenštejn, s. 430.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rataje nad Sázavou, s. 220.
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Rataje Hrazené. Sv. 21, str. 317
- Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rataje nad Sázavou, s. 220–221.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rataje nad Sázavou na Wikimedia Commons - Rataje nad Sázavou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce
