Dnes je Rakouská státní smlouva tématem, které v dnešní společnosti získalo nebývalý význam. Od svého vzniku vzbudil široký zájem a vyvolal řadu debat a úvah v různých oblastech. Rakouská státní smlouva významně ovlivnila životy lidí, ovlivnila jejich rozhodnutí, chování a vnímání. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Rakouská státní smlouva na dnešní společnost a také důsledky, které má pro budoucnost. Budeme analyzovat různé pohledy a názory na Rakouská státní smlouva s cílem nabídnout ucelenou a objektivní vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Rakouská státní smlouva (německy Österreichischer Staatsvertrag, přesněji: Staatsvertrag betreffend die Wiederherstellung eines unabhängigen und demokratischen Österreich, gegeben zu Wien am 15. Mai 1955) je smlouva o ukončení poválečné okupace Rakouska a obnovení rakouské suverenity a demokracie v roce 1955.
Rakousko bylo okupováno spojeneckými armádami po skončení nacistické nadvlády v Rakousku v letech 1938–1945. Smlouva byla podepsána 15. května 1955 ve vídeňském zámku Belvedere zástupci vítězných mocností – USA, SSSR, Francie a Velké Británie a rakouské vlády.[1] V platnost vstoupila 27. července 1955.
Součástí dohod o obnovení rakouské suverenity bylo zachování neutrality, včetně toho, že se Rakousko nestane členem nově vzniklé Severoatlantické aliance (NATO). Závazek však nebyl přímo součástí této smlouvy.
Státní smlouva se skládá z Preambule a devíti částí:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Österreichischer Staatsvertrag na německé Wikipedii.