V tomto článku se chceme ponořit do tématu Rada České tiskové kanceláře a prozkoumat všechny jeho dimenze. Rada České tiskové kanceláře je tématem neustálého zájmu v celé historii s mnoha přístupy a analýzami z různých oborů. Od svých počátků až do současnosti hraje Rada České tiskové kanceláře zásadní roli v životech lidí a rozvoji společnosti. V tomto článku se snažíme prozkoumat Rada České tiskové kanceláře z různých perspektiv a analyzovat jeho dopad na kulturu, politiku, vědu, umění a každodenní život. Doufáme, že tento článek poslouží jako komplexní průvodce pro pochopení důležitosti a relevance Rada České tiskové kanceláře v moderním světě.
Rada České tiskové kanceláře je podle zákona č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři orgán, jímž se podle textu zákona uplatňuje "právo veřejnosti na kontrolu" České tiskové kanceláře (ČTK).[1] Jedná se o jednu ze čtyř mediálních rad, které v Česku působí.
V zákoně je uvedena jen jako Rada tiskové kanceláře,[1] neboť takto zkráceně zákon označuje samotnou ČTK.[2] Česká tisková kancelář je podobně jako Česká televize a Český rozhlas institucí poskytující veřejnou službu, i když na rozdíl od ostatních dvou bez příspěvku z veřejných prostředků nebo poplatků veřejnosti. Stát zákonem zřídil také Radu ČTK jako její kontrolní orgán. Členové Rady ČTK jsou voleni Poslaneckou sněmovnou PČR na funkční období pěti let.[1]
Rada ČTK dbá na plnění poslání tiskové kanceláře, jmenuje a odvolává generálního ředitele, schvaluje rozpočet a závěrečný účet, na návrh ředitele schvaluje Statut ČTK, rozhoduje o stížnostech týkajících se činnosti ČTK a jejího ředitele, dohlíží na využití účelových dotací.[3] Ze své činnosti je Rada ČTK zodpovědná Sněmovně (financována je ovšem z prostředků ČTK),[1] jí také předkládá výroční zprávu o činnosti a hospodaření ČTK.[3] Rada ČTK agenturu neřídí ani nereprezentuje, statutárním orgánem ČTK je totiž podle zákona její generální ředitel.
Rada České tiskové kanceláře je sedmičlenná, funkční období je 5 let. Aktuálně posty zastávají (k 16. 10. 2024):[4]