Přirovnání

V dnešním článku chceme hovořit o Přirovnání, tématu, které v poslední době vyvolalo ve společnosti velký zájem. Přirovnání je problém, který ovlivnil lidi všech věkových kategorií, pohlaví a socioekonomických úrovní a vyvolal různé názory a debaty o jeho důležitosti a dopadech. V tomto článku budeme analyzovat nejdůležitější aspekty Přirovnání, od jeho počátků až po současnou situaci, s cílem poskytnout širokou a kompletní vizi tohoto tématu, které upoutalo pozornost tolika lidí po celém světě.

Přirovnání je pojmenování na základě srovnání, podobnosti dvou subjektů. Působí jako oživení projevu: otevírá široké pole lidské představivosti a činí projev mnohem rozmanitější a zajímavější.[1]

Přirovnání v češtině

Přirovnání se nejčastěji tvoří pomocí částice jako:

  • „je chytrý jako liška“
  • „bystrý jako rys“
  • „starý jako Pes

Existuje však mnoho jiných způsobů jak přirovnání vytvářet:

  • za – má sílu za koně
  • komparativ + než – má se hůře než pes
  • komparativ bez předložky – má se hůře psa
  • nad, přes – je chytrý nad lišku
  • označení pomocí metafor – baba, tele, křeček

Přirovnání často pracují s nadsázkou, mají velmi zesílený význam: chováš se jako blázen, pálí to jako oheň. Význam přirovnávacího slova tak může být poměrně nezřetelný – flek jako Brno (tj. velký jako Brno), pálí jako čert (snad proto, že čert žije v pekle?), rýma jako hrom (hlučná, silná jako hrom). Někdy může docházet až k úplné desémantizaci (ztrátě významu) a přirovnání zůstává pouze zveličovací, zdůrazňovací, expresivní smysl – přirovnání jako prase, jako sviňa apod. lze spojit prakticky s jakýmkoli výrazem: díra jako prase, opilý jako prase, bolest jako prase atd.

Reference

  1. ↑ KYSELOVÁ, Martina. Přirovnání v jazyce. Český rozhlas Plzeň . 23. 9. 2010 . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Básnické figury