Psychický stav
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Psychický stav a prozkoumáme jeho různé aspekty, vlastnosti a význam v dnešní společnosti. Od svého dopadu na historii až po svůj význam v současném světě, Psychický stav upoutal pozornost vědců, odborníků i nadšenců. V tomto směru se budeme zabývat jeho původem, vývojem a jeho vlivem v tak rozmanitých oblastech, jako je kultura, technologie, věda a umění. Abychom plně porozuměli rozsahu Psychický stav, ponoříme se do podrobné analýzy, která osvětlí jeho význam v různých kontextech a jeho význam v každodenním životě.
Psychický stav je jedním ze tří základních druhů psychických jevů člověka (vedle psychických vlastností a psychických procesů). Jde o psychický jev s určitým obsahem, jako zloba, radost, celkový psychofyzický stav (vzrušení, útlum, únava a jiné) či stavy dlouhodobějšího charakteru (frustrace, konflikt, stres apod.). Na rozdíl od psychických vlastností jsou psychické stavy dočasné a proměnlivější, na druhou stranu se liší od psychických procesů delším trváním a obsahem.
V jedincích, kteří byli v mládí exponovaní rušivým faktorům se může psychický jev objevovat například v zkratech těla, potřebě napodobovat zvířata a v chování vedoucímu k sociální exkluzi. Tyto psychické stavy mohou býti devastující pro jejich rodinu, jelikož se dítě většinou neprojevuje a nenaplňuje standardy, které moderní svět pro vztah rodiče s dítětem nastavil.
Psychické stavy mají vliv na psychické procesy (únava omezuje tělesné i mentální výkony).
Literatura
- NAKONEČNÝ, Milan. Základy psychologie. 1. dotisk vyd. Český Těšín: Academia, 2002. 590 s. ISBN 80-200-0689-3.
