Psáře (tvrz)
V tomto článku budeme zkoumat dopad Psáře (tvrz) na naše životy a svět kolem nás. Od svého vzniku až do současnosti hraje Psáře (tvrz) zásadní roli v různých oblastech a ovlivňuje naše rozhodování, způsoby myšlení a jednání. Na několika následujících stránkách se podrobně podíváme na to, jak Psáře (tvrz) formoval naši společnost, transformoval průmyslová odvětví, podporoval sociální změny a zpochybňoval naše předem stanovené vnímání. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a konkrétních příkladů zjistíme, jak Psáře (tvrz) zanechal nesmazatelnou stopu v historii a jak nadále utváří budoucnost.
| Psáře | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Zánik | 16. století |
| Poloha | |
| Adresa | Psáře,  Česko |
| Souřadnice | 49°45′13,82″ s. š., 14°57′45,62″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14300/2-3959 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Psáře jsou zaniklá tvrz ve stejnojmenné vesnici v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Od patnáctého do poloviny šestnáctého století bývala sídlem psářské vrchnosti a po připojení ke Kácovu zanikla. Dochovalo se po ní tvrziště, které je chráněno jako kulturní památka.[1]
Historie
Vesnice Psáře ve čtrnáctém století patřila Zdeslavovi ze Šternberka. Později v ní sídlil vladycký rod, který používal přídomek ze Psář. Jako první z nich je znám Majnuš ze Psář připomínaný roku 1406.[2] Ještě roku 1450 byl uveden mezi přívrženci krále Jiřího z Poděbrad. Jeho synem byl Petr Majnuš ze Psář, ale roku 1479 Psáře držel Přibík z Býšova. Naposledy byl Přibík zmíněn v roce 1494.[3]
Roku 1529 byl vlastníkem vesnice Pavel z Jenštejna a po něm Lidmila z Maličína, vdova po Gabrielovi Klenovském ze Ptení. V roce 1536 vesnici s tvrzí a dvorem prodala Hedvice z Hořiněvsi, manželce Jindřicha Škopka z Bílých Otradovic. Hedvika vesnici vlastnila deset let a roku 1546 tvrz se vším příslušenstvím prodala Janu Čejkovi z Olbramovic. Jan o několik let později získal Kácov, ke kterému Psáře připojil.[3] Tvrz tak ztratila rezidenční funkci a zpustla.[2] V první polovině devatenáctého století na tvrzišti údajně stálo torzo staré budovy,[2] ale August Sedláček už zmínil jen okrouhlý příkop.[3]
Stavební podoba
Tvrziště typu motte se nachází na jižním okraji vesnice u rybníku Štěpnice. Má kruhový půdorys vymezený na jihu a východě příkopem tesaným částečně ve skále, na západě terénní hranou a na severu rybníkem. Na jižní straně je navíc patrný val.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 124646 : Tvrziště Psáře. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Psáře – tvrz, s. 403–404.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Kácovsku, s. 233.
- ↑ Tvrziště Psáře . Národní památkový ústav . Dostupné online.