V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Provaznické výrobky a všechny aspekty s ním související. Od jeho vzniku až po jeho relevanci dnes, přes jeho možné budoucí důsledky, se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která pokryje historické i současné aspekty. Provaznické výrobky je téma velkého zájmu a s významným dopadem v různých oblastech, proto je nezbytné porozumět mu jako celku. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout čtenáři úplnou a podrobnou vizi Provaznické výrobky s cílem vytvořit solidní a obohacující znalosti o tomto tématu.
Provaznické výrobky jsou délkové textilie vzniklé provázáním nití, niťových pramenů nebo pásků do podélného směru. [1] [2]
Norma ČSN EN ISO 1968 (808510) rozlišuje u provaznické výroby: [3]
Provazy s průměrem větším než 6 mm se podle této normy zařazují odděleně od provaznických výrobků, do skupiny textilních lan.
K výrobě jsou vhodné zejména příze z konopí, lnu, sisalu a z umělých vláken zejména polypropylen, polyester a polyamidový filament.
Motouzy[1] se vyrábí nejčastěji:
Všechny druhy motouzů se používají především k balení.
Šňůry[1] se vyrábí
Průměr šňůr bývá maximálně 10 mm.
Stáčená šňůra se zhotovuje v jednom nebo více výrobních stupních:
Při stáčení se ovíjí 3–4 prameny (z konopné příze nebo z polyamidového filamentu) v jedné nebo dvou vrstvách kolem jádra z jedné nebo několika nití uložených rovnoběžně ve směru podélné osy šňůry.
Ke stáčení se používají skací a vícevřetenové splétací stroje. [6]
Výrobky se používají např. v čalounictví, stavebnictví nebo k vázání knih.
Splétaná šňůra má kruhový průřez, niti z přírodních nebo umělých vláken (resp. niťové pramínky nebo pásky) jsou diagonálně provázané. Vazba může zaplňovat i dutou část šňůry. [7]
Šňůry s průměrem 2–3 mm se splétají také s dutinou bez jádra.
Šňůra s oplétaným jádrem má také kruhový průřez. Podélné niti jádra jsou opleteny diagonálně provázaným pláštěm. Šňůry se používají např. při výrobě žaluzií nebo jako izolační materiál.