Projekt 23120
V tomto článku prozkoumáme téma Projekt 23120 do hloubky s cílem poskytnout širokou a podrobnou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální. Budeme analyzovat jeho původ, jeho dopad na společnost, jeho důsledky v různých oblastech, stejně jako budoucí trendy a perspektivy související s Projekt 23120. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu přistoupíme k tomuto tématu z různých úhlů, abychom našim čtenářům nabídli úplné a vyvážené porozumění. Tento článek je navržen jako komplexní průvodce pro všechny zájemce o získání solidních a aktuálních znalostí o Projekt 23120 a očekává se, že bude užitečný jak pro specialisty v oboru, tak pro ty, kteří se k tomuto tématu blíží poprvé. .
| Projekt 23120 | |
|---|---|
 Elbrus | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Ruské námořnictvo |
| Typ | logistická podpůrná loď oceánský remorkér |
| Lodě | 3 |
| Osud | aktivní (2018) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 5700 t (standardní) 9700 t (plný) |
| Délka | 94,88 m |
| Šířka | 22 m |
| Ponor | 8,51 m |
| Rychlost | 18 uzlů |
| Dosah | 5000 nám. mil |
| Posádka | 27 |
| Ostatní | 2000 t nákladu |
Projekt 23120 je lodní třída logistických podpůrných lodí a oceánských remorkérů ruského námořnictva schopných operací v Arktidě. Mezi jejich úkoly patří zásobování základen, lodí a ponorek, mise SAR a pomoc plavidlům v nouzi.[1] Celkem byly objednány tři jednotky této třídy.[2]
Stavba
Plavidla této třídy staví loděnice JSC Severnaja v Petrohradu.[2] Kýl prototypové jednotky Elbrus byl založen 14. listopadu 2012, v den 100. výročí vzniku loděnice Severnaja.[3] Loď byla v červnu 2015 spuštěna na vodu a v září 2016 zahájila námořní zkoušky.[4] Druhá jednotka Vsevolod Bobrov byla na vodu spuštěna v listopadu 2016.[5]
Jednotky projektu 23120:[2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Elbrus | 2012 | 26. června 2015 | 4. dubna 2018[6] | aktivní |
| Vsevolod Bobrov | 2013 | 16. listopadu 2016[5] | 20. srpna 2021 | nejistý |
| Kapitan Ševčenko | 2014 | 2016 (plán) | 2016 (plán) | ve stavbě |
Konstrukce
Plavidla konstrukčně vycházejí z civilních lodí pro zásobování ropných plošin (liší se zejména vyšší odolností úrovně ARC4).[1] Jsou uzpůsobena službě v Arktidě a mohou plout ledem silným až 60 cm.[4] Kromě 27 členů posádky mají prostory pro dočasné ubytování dalších až 50 osob.[1] Kapacita nákladu je 2000 tun (jiný pramen uvádí 4500 tun[4]). Na zádi jsou vybavena jeřábem o nosnosti 50 tun.[1] Pohonný systém tvoří čtyři dieselové generátory, každý o výkonu 4450 kW, jeden dieselový generátor s výkonem 1120 kW a jeden s výkonem 238 kW, dále dva elektromotory s výkonem po 8160 hp. Elektřina pohání dva pody. Manévrovací schopnosti zlepšují dvě příďová dokormidlovací zařízení. Nejvyšší rychlost dosahuje 18 uzlů. Dosah je 5000 námořních mil. Autonomie dosahuje 60 dnů.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Project 23120 Longvinik Logistic Support Ship . Globalsecurity.org . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Seagoing tug Project 23120 Longvinik . Russianships.info . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Elbrus: New Kind of Supply Ship for Russian Navy . Rusnavy.com, rev. 2012-11-13 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Russian Navy Project 23120 logistic ship Elbrus starts builders sea trials . Navyrecognition.com, rev. 2016-09-14 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-25. (anglicky)
- ↑ a b Russian Navy second project 23120 combat logistics ship floated in Petersburg . Navyrecognition.com, rev. 2015-11-16 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russian Navy receives logistics support ship Elbrus . Navaltoday.com, rev. 2018-04-10 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 23120 na Wikimedia Commons
