V dnešní době se Pozornost stalo tématem velkého významu v dnešní společnosti. Od svého dopadu na každodenní život až po vliv na globální ekonomiku si Pozornost vydobyl přední místo v současných rozhovorech a debatách. Když se ponoříme hlouběji do světa Pozornost, je zásadní pochopit jeho důležitost a důsledky, které s sebou nese. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Pozornost a jak jeho přítomnost nadále utváří náš neustále se vyvíjející svět.
Pozornost je zaměřenost a soustředěnost duševní činnosti na určitý objekt nebo děj.[1] Pozornost představuje předpoklad pro smyslový vjem, který vstupuje do vědomí – stav pozornosti souvisí například se stavem slyšení a poslouchání. Pozornost závisí na prostředí i na vnímajícím subjektu - pozornost upoutává například nápadnost (salience), neočekávanost, originalita vnímaného objektu, oslabuje ji únava subjektu. Jevy, které upoutají pozornost, se ukládají do paměti, ostatní jsou zapomenuty.
Rozlišujeme pozornost záměrnou - subjekt cíleně vnímá podnět a bezděčnou - subjekt vnímá podnět bez úmyslu. Někdy se může objevit též pozornost protivolní - subjekt nedokáže potlačit vnímá podnětu, může vést k obsedantnímu jednání.
Pokud je pozornost zaměřena na konkrétní podnět, zatímco vnímání ostatních podnětů je potlačeno, označuje se jako selektivní pozornost, koncentrace. Jejím protikladem je difúzní, rozptýlená pozornost.
Schopnost udržet pozornost na určitý podnět, nenechat se rozptýlit, se označuje jako tenacita - která je důležitá například při učení. Schopnost pohotově měnit zacílení pozornosti se nazývá vigilita - ta je důležitá například při řízení dopravního prostředku.