Poznaňské povstání
V dnešním světě získal Poznaňské povstání nebývalý význam. Ať už svým vlivem na společnost, vlivem na kulturu nebo významem v ekonomické sféře je Poznaňské povstání tématem, které nezůstane bez povšimnutí. Postupem času jsme byli svědky toho, jak se Poznaňské povstání vyvíjel a přizpůsoboval měnícím se okolnostem moderního světa. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Poznaňské povstání a jeho relevanci dnes. Od jeho počátků až po jeho vliv na současnost budeme analyzovat, jak Poznaňské povstání označila před a po v různých aspektech každodenního života.
| Poznaňské povstání | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Studená válka | |||
 Poznaň, demonstrace na ul. Rudé armády (nyní St. Martin) – červen 1956. | |||
| Trvání | 28. června 1956 | ||
| Místo | Poznaň, Polsko | ||
| Souřadnice | 52°24′30″ s. š., 16°55′2″ v. d. | ||
| Výsledek | Povstání bylo potlačeno | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Poznaňské povstání, známé též jako Poznaňský červen (polsky Poznański Czerwiec), byl první masový protest polských obyvatel proti komunistické vládě v Polské lidové republice. Uskutečnilo se v Poznani 28. června 1956. Poznaňské povstání bylo krvavě potlačeno, bylo však předehrou k destalinizaci Polska a nástupu reformističtější Gomułkovy vlády v říjnu téhož roku.
Historie
Demonstrace dělníků požadujících lepší podmínky vypukly ráno 28. června 1956 v poznaňských Cegielského strojírnách (v té době Stalinovy závody). V dopoledních hodinách se před sídlem městského národního výboru shromáždilo asi 100 000 demonstrantů, kteří se domáhali úpravy pracovních norem, snížení cen a zvýšení platů. Poté se jich větší část vydala směrem k věznici, kterou obsadila, osvobodila 257 vězňů a začala ničit její zařízení a pálit dokumenty. Komunistické úřady povolaly na pomoc bezpečnostní složky a armádu. Proti vzbouřencům nastoupilo 10 000 vojáků Polské lidové armády a příslušníků státní bezpečnosti s asi 360 tanky a 30 obrněnými transportéry. Celou akci řídil osobně sovětsko-polský generál Stanisław Popławski. Vzbouřenci měli naproti tomu pouze 188 lehkých palných zbraní, z toho jeden lehký kulomet. Polské bezpečnostní síly povstání během noci a příštího dne krvavě zlikvidovaly.
Uvádí se, že během této akce přišlo o život 57[1] až 78[2] civilních osob a 8 příslušníků bezpečnostních sil.[1] Zraněno bylo na 600 osob na obou stranách barikády.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Poznań 1956 protests na anglické Wikipedii a Poznański Czerwiec '56 na polské Wikipedii.
- ↑ a b Andrzej Paczkowski, Pół wieku dziejów Polski, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2005, ISBN 83-01-14487-4, p. 203
- ↑ Łukasz Jastrząb, "Rozstrzelano moje serce w Poznaniu. Poznański Czerwiec 1956 r. – straty osobowe i ich analiza", Wydawnictwo Comandor, Warszawa 2006, ISBN 83-7473-015-3
Literatura
- DURMAN, Karel. Kreml a dvojí krize roku 1956. Historický obzor, 2000, 11 (1/2), s. 23–31. ISSN 1210-6097.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Poznaňské povstání na Wikimedia Commons - Prezentacja multimedialna o Czerwcu 1956 – Poznej pravdu (pl)
- Powstanie Poznańskiego Czerwca (pl)
- Časový sled událostí (en)
- Strona internetowa o Czerwcu 1956 (pl)
