Poslední společný předek (Y-DNA)

V tomto článku prozkoumáme dopad Poslední společný předek (Y-DNA) na různé aspekty současné společnosti. Od svého vlivu na ekonomiku až po svůj význam v oblasti zdraví, Poslední společný předek (Y-DNA) sehrál zásadní roli při utváření našeho dnešního světa. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme, jak Poslední společný předek (Y-DNA) formoval naše vnímání, chování a rozhodnutí, stejně jako jeho budoucí projekci. S tímto komplexním přístupem se snažíme osvětlit složitost a rozsah Poslední společný předek (Y-DNA), dát hlas různým perspektivám a obohatit debatu o tomto tématu globální rezonance.

Poslední společný předek (Y-DNA), Adam chromozómu Y, je v genetice pojem pro člověka, jehož chromozom Y je předkem všech variant chromozómu Y dnes žijících mužů. Adam chromozómu Y je tedy mužský protipól mitochondriální Evy, posledního společného předka v mateřské linii, z něhož vychází mitochondriální DNA všech v současnosti žijících lidí. Jedná se však o předka pouze z hlediska chromozómu Y, tedy zhruba 2% bází (0,24% proteinů) lidského genomu. Současní lidé také obsahují 1% až 4% specificky neandrtálského genomu, tedy jiného předka – neandrtálce, který se oddělil od linie moderního člověka zhruba před 400 000 lety (poslední společný předek přibližně před 600 000 lety).[1] Navíc jsou lidé z 99 % geneticky shodní s šimpanzem a společný předek (CHLCA – chimpanzee–human last common ancestor) žil zhruba před 6 milióny let.

Časový rámec

Podle současných analýz žil Adam chromozómu Y pravděpodobně před 120 000 až 500 000 lety. Pravděpodobně před 200 000 lety.[2] Od mitochondriální Evy jej pravděpodobně dělilo mnoho tisíc generací. To je způsobeno rozdíly v reprodukční strategii u mužů a žen.[zdroj?]

Adam chromozómu Y nepředstavuje stejného muže v celé historii lidstva. Poslední společný předek dnes žijících lidí se liší od muže, jenž byl, či bude společný pro lidstvo v jiném časovém okamžiku – s tím, jak vymírají celé mužské linie, se posledním společným předkem stávají stále mladší jedinci. V období strmého populačního růstu je vymření otcovské linie pravděpodobné mnohem méně, než při náhlém snížení počtu jedinců.

Ostatní druhy

Šimpanz má společného Adama asi před miliónem let a gorila před 100 tisíci lety.[3]

Pojmenování

Adam chromozómu Y je metaforou na biblického Adama. Použité jméno může svádět k dojmu, že se jednalo o jedinou osobu. „Y-Adam“ však není nějakou fixní postavou, ale spíše označením, za kterým je skryt v průběhu věků pokaždé někdo jiný.

Reference

  1. ↑ MENDEZ, Fernando L.; POZNIK, G. David; CASTELLANO, Sergi; BUSTAMANTE, Carlos D. The Divergence of Neandertal and Modern Human Y Chromosomes. S. 728–734. The American Journal of Human Genetics . 2016-04. Roč. 98, čís. 4, s. 728–734. Dostupné online. doi:10.1016/j.ajhg.2016.02.023. PMID 27058445. (anglicky) 
  2. ↑ Genetics reveals the impact of lifestyle on evolution. medicalxpress.com . 2016-04-04 . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Ancient chimpanzee 'Adam' lived over one million years ago, research reveals. phys.org . 2016-02-25 . Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Haploskupiny chromozómu Y lidské DNA (Y-DNA)

Poslední společný předek (Y-DNA)
|
A BR
B CR
C DE F
D E G H IJ K
I J L M NO P
N O Q R